Kdybych se měl na chvíli zastavit uprostřed města a zapřemýšlet o ideální počítačové videohře, představil bych si ji následovně:

Cílem tohoto komentáře není analýza všech výhod a nevýhod regenerace zdraví proti klasickým lékarničkám. Dám vám jen jeden příklad, který se mi stal a na jehož základě mi přijde, že regenerace zdraví může v určitých případech omezovat hratelnost a nabádat hráče k pasivnímu přístupu. Což je nuda.

Je až s podivem, že se o outsourcingu ve hrách příliš nemluví. Přitom se jedná o naprostou samozřejmost drtivé většiny vývojářů a vydavatelů. Do budoucna bude outsourcing nevyhnutelnou technikou vývoje her. Jinými slovy – bez outsourcingu nemůže být další generace lepší, než ta aktuální.

V herním průmyslu není výjimkou, že se na některých hrách pracuje sedm let, nebo že některé týmy mají až půl tisíce členů. Jak se postupně vyvíjí hry s každou další generací konzol, vyvíjí se i nároky na jejich výrobu. Ty jsou v dnešní době takřka neudržitelné. Náklady na výrobu těch nejšpičkovějších her se začínají přibližovat hranici sta milionů dolarů. Kam tato suma poskočí v budoucnu?

Jak budou vypadat hry za padesát let? Budou stále tak zábavné, jak byly doteď? A jak se budou hrát? Dost možná nebudou ovládané ani kamerou nebo páčkami. Klávesnici zahoďte do kontejneru. Anebo ne, raději ji věnujte místnímu muzeu, aby taky ostatní viděli, čím se tehdy ovládaly hry.