Český Google před pár dny oznámil aktualního ducha doby, oblíbený zeitgeist. Ten se týkal končícího roku 2012 a nás těší, že se do žebříčků na Google.cz dostala i herní témata. Pokud se nepletu, což je možné, tak je to tuším poprvé. Oba termíny se navíc týkají jedné jediné herní firmy.
Eberta bych za jeho výrok, že hry nejsou umění, nechal aspoň týden v kuse koukat na filmy Zdeňka Trošky. Pak by snad dostal dostatečný šok a možná by své stanovisko přehodnotil. Nechci ale řešit jestli něco je nebo není umění. Jen to, že se to zase nedávno začalo někdo probírat je unavující. Chci upozornit na herní umění, které si můžete pověsit doma na zeď. Teda pokud máte přebytečných pár set/tisíc dolarů.
Přiznám se, že se nijak nepohoršuju nad tím, že to na Kickstarteru zkouší lidé, kteří peníze buď mají, nebo by je sehnat mohli. Je mi celkem jedno kolik peněz má Fargo, Molyneux nebo Braben a jestli tam jsou pánové “oprávněně”. Zaplétat se do toho, kdo tam tedy může a kdo ne, je zapeklité. Byl tam oprávněně ten, který to všechno nastartoval?
Je hezké, že Blizzard vzbuzuje pořád takové vášně. Jde vidět, že people give a shit. Jenže lidi taky vidí hodně věcí jinak, než jak ve skutečnosti jsou. Nejvíc mě baví dva nejčastější “hejty” vůči Blizzardu: za prvé nedělají vůbec nové značky a za druhé už to není ten starý dobrý Blizzard, teď jen rýžují peníze. Toš pojďme si tyhle mýty vyvrátit.
Tabletům jsem se vyhýbal docela dlouho. Ostatně i smartphonům. Těm jsem se vyhýbal jako čert kříži a až později jsem si koupil iPhone. Sice mě ve spoustě věcí štval, ale v další spoustě mi vyhovoval. Pak přišel iPad. Zatím nechci, děkuji. Je to velké, je tam stejný iOS, ale hlavně jsem pro to nějak neměl využití. Tehdy. Dnes je to jiná písnička, ale ani tak jsem po iPadu nesáhl.
Na důchodcovskou slezinu numéro deux sedí citát páně Klifforda jak zadnice na kastról: bigger, better and more badass. Tentokrát kouří Sly doutníky před kamerou, za ni pustil Simona Westa. Čert ví, jestli je dvojka lepší právě kvůli Westovi, Čakovi, nebo proto, že Arnie a Bruce jen blbě nečumí. Jedno je ale jisté. Mě osobně bavila […]
Iron Man byl velmi dobrý, dvojka ušla. Hulk s Ericem se mi líbil, s Edwardem už tak moc ne. Kapitán Amerika mě zklamal, Thor mírně nadchnul. Teď všichni kucí společně skáčou tak, jak Joss píská. Sice jim ten taneček většinou jde, ale sem tam někdo klopýtne.
Tak nám Míša udělal další akční spektákl. Tentokrát se dušoval, že nebude opakovat chyby dvojky a že to bude fakt parádní jízda. Na dvojku prý bylo málo času a ještě tehdy zlobila stávka scénáristů. Ne snad, že by zrovna Transformers potřebovali nějaký vymakaný scénář a trojka ukázala, že svádět (ne)kvality dvojky na stávku scénáristů bylo velmi výmluvné. Transformers by potřebovali hlavně radikálnějšího stříhače. Jako sůl.
Ve čtvrtek 23. března se v kancelářích české EA odehrála prezentace čerstvě vydaného Crysis 2. Crysis netřeba představovat, ovšem akce se zaměřovala na 3D verzi hry. Všichni zúčastnění se tak mohli po futuristickém New Yorku proběhnout ve 3D na různých strojích. A že bylo na co koukat.
Cílem tohoto komentáře není analýza všech výhod a nevýhod regenerace zdraví proti klasickým lékarničkám. Dám vám jen jeden příklad, který se mi stal a na jehož základě mi přijde, že regenerace zdraví může v určitých případech omezovat hratelnost a nabádat hráče k pasivnímu přístupu. Což je nuda.
Nejnovější komentáře