Google u nás konečně spustil nákup hudby. Hurá. O tom ale nechci psát. Nejsem sice žádný audiofil a milovník hudby, který by sjížděl každý měsíc několik nových alb. Na sociálních sítích žádné hudebníky nesleduju a vlastně vůbec nevím co frčí a co ne. A je mi to celkem šumák. S příchodem Hudby Google Play jsem ale neodolal a upsal jsem se velkému bratru krví na Hudba Google Play Naplno. Docela by se mi ale hodila jedna věc, kterou to neumí. A já asi tuším proč.

Protože by se zákonodárci, hateři a vůbec tihle paranoici asi zbláznili. Službu jsem si aktivoval a najednou mám na podnose 18 nebo kolik milionů písniček. Fajn, vůbec se v tom nevyznám, co mám poslouchat? Jasně, jsou tam dobrá doporučení a různé mixy, to je super. Ale hned mě trklo, že Google by mi mohl vlastně docela dobře nabídnout hudbu a žánry, o které bych mohl mít zájem.

Google ví, co vyhledávám přes vyhledávač. Ví, co si pouštím na YouTube. A pravděpodobně o mém hudebním nevkusu ví ještě mnohem víc. Nebylo by super, kdyby mi hned po aktivaci služby nabídl sestavení nějakých playlistů na základě toho, co jsem dřív vyhledával a poslouchal? Všechny ty informace už má. Osobně bych byl rád, kdyby je využil a já si mohl z mé historie vybrat co chci a co naopak ne.

Je mi ale jasné, že z toho by se zase celý internet stavěl na hlavu, paranoici a politici by s pěnou u pusy bláznili a nastala by klasická overreaction. Ach jo.