Pokud jste alespoň trochu fanoušci adventur, nejspíše vám název The Dig alespoň lehce rozezvoní zvoneček. Hra vyšla v roce 1995 a stojí za ní LucasArts (R.I.P.), kteří jsou známí hlavně díky komediální sérii Monkey Island nebo Sam and Max Hit the Road. Já jsem právě humorné kousky neměl moc v lásce. Zamiloval jsem si vážněji pojatý Broken Sword a tak byl The Dig titulem, který jsem si musel zahrát, také díky scénáři, za kterým stojí Steven Spielberg. Kupodivu to bylo až dlouho po vydání, asi tak pět/šest let nazpět. Přesto mě stylizace a barevná paleta hry dokázala nesmírně pohltit, a to i v rozlišení 320×200. Příběh trojice astronautů v neznámém světě dávno zahynulé civilizace má i teď silný náboj. Ta opuštěnost místa. Doufám, že někdo z nezávislé scény s podobným konceptem přijde znovu. Škoda jen, že závěr upadá do klasického hollywoodského happy endu.

Filmovost adventury je způsobená též kvalitním dabingem. Hlavního protagonistu Bostona Lowa nadaboval samotný terminátor verze T-1000, Robert Patrick. Jeho postava je lehce humorná, i když si ve vypjatých okamžicích dokáže zachovat chladnou hlavu. Velmi mi připomíná, ať už vzhledem, tak vyjadřováním, Jacka O’Neilla z hvězdné brány. No co dodat, The Dig jsem si oblíbil tak, že jsem strávil další hodiny a hodiny času jeho překladem, se kterým mi pomohl Ugraugra a hlavně Patrik Špaček, který navíc vedl dabing a rozlouskl soubor se stringy k přeložení. Pokud ale jako já preferujete originální dabing, můžete sáhnout pouze po titulcích.

Po obsáhlejším úvodu, který je podle mě u soundtracku ke starší hře nezbytný, jdeme na to hlavní. Na hudbu. Bez ní by byl The Dig poloviční, možná až třetinový. Všech 11 stop působí filmově díky orchestrálně laděným motivům. Většina z nich je ambientních, aby nerušila hru, a jsou tak skvělým kandidátem na poslech, když třeba teď jako já něco píšete a nechcete si zamotat pozornost. Hudbu složil Michael Land a většinu částí odehrál syntenzátorem Kurzweil K2000. Dnes se tomu říká samohrajky a libují si v nich prznitelé lidovek na TV Šlágr, ale dříve z nich vycházela opravdu pěkná hudba, což si můžete sami ověřit. Michael pak obohatil své nahrané stopy stovkami akordů z Wagnerových děl. Je velká škoda, že soundtrack nebyl nahrán živým orchestrem, protože pak by jeho epičnost urvala ručičky všem analogovým měřičům epičnosti a ty digitální by roztavila. I přesto dejte jak hře, tak její hudbě šanci (pokud je neznáte).

Na závěr se sluší napsat, že hru seženete na Steamu ze nějakých 3,99€. Pokud dobře nevládnete angličtinou, zamiřte SEM pro češtinu. Doporučuji pouze titulky, protože pak si vychutnáte skvělý originální dabing. Posledním krokem je stáhnutí ScummVM, díky němu hru rozjedete bez žádných problémů na nejnovějších operačních systémech. Vybrat si můžete jak klasické verze pro Windows, Ubuntu a Mac OS X, tak i pro PS2, PS3, PSP, Android nebo Samsung TV. Sehnat hudbu je o hodně obtížnější. Na Amazonu je posledních pár předražených kousků a googlení vás hned prvním odkazem navede na stránku, jejíž legalitou si nejsem jistý. Jenže oficiálně k dostání prostě není.