O víkendu jsem si přečetl hodně zajímavý článek na coding2learn.org. Byl o tom, že lidé dnes neumí používat počítače. Ze to je špatně a ze bychom to měli nějak řešit. Mělo by nás to znepokojovat. S článkem nemůžu nesouhlasit. Je skoro až děsivé, že mladí lidi dnes neumí dělat základní IT věci, které nejsou nijak složité. Na druhou stranu musím s článkem nesouhlasit. On to je problém lidí, ale IT průmysl si za to může sám. A navíc “základní IT věci” dnes znamenají něco jiného, než před 20 lety.

Je smutné, že někdo odklikne okno s hláškou, kde je napsaná chyba a zkouší to jen tupě znova. Je smutné, že si někdo neumí ani importovat kontakty, nebo když učitel IT neví něco základního. Sám si pamatuju, jak jsem musel našemu IT učitelovi na středí pomáhat zapnout projektor. Pokud je to v něčím popisu práce a nezvládne ani zapnout nástroje, pomocí kterých by učil, je to fail.

A ano, je smutné, že mladí lidé některé věci neumí. Ale nemyslím si, že by nás to mělo znepokojovat. Je to v pořádku. Proč by tomu museli rozumět? Počítač, mobil nebo tablet jsou jen nástroje. Pod povrchem komplexní a složité nástroje, pomocí kterých vytváří lidé hodnoty, nebo jen zabíjí čas. Stejně jako auto je pro mě pouhým nástrojem, díky kterému se dostanu z body A do bodu B, tak je pro mě počítač nástrojem, díky kterému můžu psát.

Kdyby se mi rozbilo auto (které nemám), tak si ho taky neopravím. Možná bych sotva dokázal vyměnit penumatiku, ale s něčím složitějším bych už musel za odborníkem. A to je v pořádku, od toho jsou odborníci a od používání jsou uživatelé. Stejně tak je to s počítači. Dřív jsem se vrtal v BIOSu, objednával jsem jednotlivé součástky a skládal si desktopy sám dohromady, taktoval jsem, tunil jsem, hrál jsem si s Linuxem.

Tehdy jsem strávil víc času “pod kapotou” a hraním si s hardwarem a systémy, než tvořením či konzumací obsahu. Dnes? Už několik let mám jen notebooky, nechci nic řešit, nezajímá mě hardware ani software. Nechci ty nástroje řešit, chci je používat. Stejně tak je to se vším ostatním. Podle logiky článku na Coding 2 Learn bych se musel vyznat pomalu ve všem, co používám – v autech, plynových kotlích, pračkách… Ve všem, co se může nějak pokazit.

Z velké části si za to ale může IT průmysl sám. Háže uživatelům klacky pod nohy. Když se něco pokazí, může vám počítač třeba napsat chybovou hlášku “error 0xc00000e9”. Super. Nebo obecné chyby typu “XY zjistilo chybu a program zavře”. V takovém případě bych místo různých úchylných kódových označení (například Error 37 v Diablu III) radši uvítal blbuvzdorné a stručné osvětlení toho co se podělalo a opět blbuvzdrovný postup jak to opravit.

Pravda, že u spousty chyb se už píše i co s tím, ale pořád je to dost nepřívětivé pro běžné usery. Nepotřebujeme, aby byl každý druhý uživatel počítače odborník na příkazovou řádku a na Linux. Potřebujeme, aby byl hardware i software navržen s co nejmenší pravděpodobností chybovosti. Aby se uživatel nemusel například potýkat s nastavováním portů v poštovním programu, aby se mu počítač nezačal za rok používání zpomalovat a aby byly chybové hlášky k něčemu dobré.

Svým způsobem pak budeme hloupější, ale mezi námi a tím, k čemu ty nástroje chceme použít, nebude stát žádná překážka.

(obrázek via ZZPZA)