Být fanbojem je určitě fajn a když mi bylo čtrnáct patnáct, taky jsem se na fórech bil za různé hovadiny. Od té doby uplynulo deset let a „kultura“ fanbojů se ještě přiostřila. Nechvalně známé „bitvy“ jestli Xbox nebo PS3 probíhají dnes a denně a mě je to vážně šumák. Z fanbojů jsem si už na KK jednou srandu dělal. Tentokrát bych se chtěl ale pozastavit nad tím škatulkováním.

Připadá mi, že když si někdo něco koupí, automaticky se stává fanbojem své nové hračky. Musí se jím stát. Co by to bylo za zvrhlíka, kdyby si koupil Xbox a přitom mu byla Sony sympatická? Ještě zvrhlejší by z pohledu fanboje bylo, koupit si něco a mít k tomu chladný vztah. To je přeci nemyslitelné.

Teplý iPhone versus chladná láska

Už je to cca půl roku, co vlastním iPhone. Jsem z něj odvařený? Jsem Apple fanboj? Kdepak. Na iPhonu mě pořád sere spousta věcí, ale další spousta to vynahrazuje. Proto se k němu stavím poměrně chladně a jen občas jsem nadšený z nějaké hry, která je na něm zpracována na výbornou. Musím být snad fanboj iPhonu, když ho mám a jsem s ním spokojený? Zdaleka ne. Některé praktiky Applu jsou mi silně proti srsti a žádné zvláštní pouto mě k produktům této firmy netáhne, i když je považuju za povedené.

PS3 versus Xbox 360 versus zdravý rozum

Nyní se nacházím v rozpoložení, kdy velmi seriózně uvažuju o PlayStationu 3. Konkrétně onen bundle PS3 Slim 250 GB + Uncharted 2 za osm a půl shledávám značně lákavým. Sice budu pro jednoho nejmenovaného kripla gay, ale s tím se dá žít. S čím už se žít nedá je to, že pro spoustu lidí budu zaškatulkovaný jako PS3 fanboj. To mi docela vadí a nechápu to.

Nemám nic proti Xboxu, naopak. Microsoftu fandím a doufám, že jeho Natal zadupe ty směšné svítící robertky do země. O Sony taky nemám nejlepší mínění a celý nástup PS3 na scénu považuju za absolutní fiasko. PS Home je mi k smíchu a ztrácení exkluzivit u zavedených značek ve prospěch Xboxu jen ukazuje na (ne)schopnosti herní divize Sony. Xbox Live je bombastický a PSN má pořád co dohánět.

Ve výsledku je tohle všechno hrozně fajn, ale člověk (tzn. ne fanboj) si nekupuje nějaký produkt, aby řešil všechno kolem. Kupuje si ho kvůli jeho hlavní funkci. Což jsou hry, hry a jen hry. A když se tak podívám co se kde nachází a co se na Xbox a PS3 chystá, naklání se ta ručička vah značně na stranu PS3.

Konzolové hry versus PC hry

Holt mě osobně víc láká Heavy Rain, který jsem nehrál, než Splinter Cell, který jsem už několikrát hrál. The Last Guardian, který jsem nehrál, nebo Halo: Reach, které jsem už hrál? God of War 3, který jsem nehrál, nebo Alan Wake, kterého jsem už hrál? Jediné, po čem se mi snad trochu zasteskne je trilogie Mass Effect a přídavky do GTAčka. Kvůli tomu si ale žíly řezat nebudu.

Xbox fanboj verus spokojený gay

Velmi nerad ale vidím ono škatulkování a „automatickou spřízněnost“ s produktem jen proto, že ho člověk vlastní. Můžu přece vlastnit PlayStation a zároveň mít rád Xbox. Sice budu gay, ale to nevadí. Budu spokojený gay.