Na stýmu za pěknou pálku, před pár dny se objevila, nemám právo na obálku, ptám se, co by ještě chtěla. Grafiku! Aj, já to věděl! Zašel jsem si do Stínadel. Vontové mi prodali, jednu tudle v pondělí. Vyzkouším ji, zapnu Drýma, hele, to jde, křičím: Príma!

Ač od Majndwér studios, dvacet Euro je přec dost. Nathan nebo Alice? Drejků plná vesnice. Zkouším kosit, koukám ruce. Andájing? Ne! Evoluce! Evoluce, trošku vzad. Efektů je vodopád. Pejnkiler je stále cítit, proč se ale po tom pídit? Základní zbraň mocná není, v Ouvrdous je, tam to pění. Kulomet prý do ruky, Alis dává záruky. První střílím pavouky.

Pacient je připraven, nevím co to… Je to sen? Všude samá monstra lezou, čekám až se na mně svezou. Oheň z ruk mi vystřeluje, za chvíli se zastavuje. Musím počkat malou chvíli, než zas ruce budou k píli. Z monster padaj lahvičky, to jsou ale berličky. Nedává to smysl žádný, příběh je tu, avšak prázdný. O střelbě je tahle hra, skáču, vzdychá, opera!

Na pavouky platí oheň, kulomet je zbaví h*ven. Velkým monstrům do hlav ránu, palba tam je pošle k pánu. Zatím je to v pohodě, možná vděčím náhodě. Taktika má dovolenou, vostře pálím do kolenou. Když se ale sejde dav, energie klesne… paf!

Prý že další život má, Alis ta se nevzdává. Skáču kolem dokolečka… teleport, hle, to je tečka! Zas ta blbá aréna, Drýmu dali do pléna. Pejnkiler jen v jiném šatu, slyším ze stran na iks-čatu. Dám ji ale další šanci, když už ji mám teda v ranci.