Proč Game of Thrones radši vidět než číst (a proč taky ne)
Game of Thrones, neboli Hra o Trůny, je díky seriálu HBO obrovský fenomén. Nevím, kdo z vás o knižní sérii slyšel ještě před jeho uvedením… No, já ne. Ale stejně jako hromada ostatních, co se do Game of Thrones díky seriálu zamilovali, trpím v období mezi koncem jedné a uvedením další série abstinenčními příznaky, takže jsem se pustila do knih. Přečetla jsem zatím tři z pěti dosud vydaných dílů, které pokrývají zhruba události třech dosud uvedených sérií, no a srovnání se samozřejmě nevyhnu. Takže, je lepší seriál nebo kniha?
(Beware, může obsahovat spoilery.)
Co je to za otázku, ptáte se? Nikdo přece nikdy dobrovolně nepřizná, že se mu líbil víc seriál (film) než knižní předloha! No, já to třeba přiznala už dávno v případě Fight Clubu, a přiznám to i teď.
Seriál Game of Thrones se mi zdá v některých ohledech lepší než kniha!
Pojďme si to vysvětlit.
Seriál je vyroben tak, aby byl maximálně přístupný, maximálně atraktivní a oproti knížce je taky maximálně zjednodušený. Ale pozor, to není špatně. V knižní předloze je spousta věcí, které jsou prostě zbytečně zdlouhavé (já osobně třeba nesnáším Jonovy popisy mrazivých pustin za Zdí a Branovy vlčí sny), nebo věci, ve kterých se člověk ztrácí. Upřímně, doteď jsem úplně nepochopila, proč Ramsey Sníh zajal Theona, proč trčí Gregor Clegane v Harrenově, nevyznám se v různých mrtvých Targaryenech, o politických intrikách ani nemluvím. A seriál vám všechno naservíruje v hezké stravitelné formě na stříbrném podnose. Ano, je to zjednodušení, ale troufám si říct, že zjednodušení ku prospěchu věci, podobné, jako předvedl Jackson v Pánovi prstenů.
Dalším bodem je atraktivita. Říkejte si co chcete, ale sex a krev prostě táhnou, a obojího se vám v seriálu dostane měrou vrchovatou. V knize je sice krve taky hodně, ale nedostatek sexu mě samotnou překvapil. A jedna z věcí, na které jsem se těšila nejvíc, tzn. gay sex Lorase Tyrella a Renlyho, tam není VŮBEC! Trestuhodné. Dokonce i scénu, kdy Tyrion koupil Joffreymu dvě prostitutky, jsem hledala marně, a to mi přišlo, že zrovna tahle scéna docela dobře ilustruje Joffreyho charakter. No, never mind. A co se týče různých bitev… Ani ten nejdokonalejší literární popis prostě ani v nejmenším nemůže konkurovat dokonalému filmovému ztvárnění bitvy na Černovodě, s brilantní režií, všemi těmi efekty, střihy a hudbou. (Mimochodem, Blackwater je můj asi dosud nejoblíbenější díl. Fuck the King’s guard, fuck the city, fuck the king, muhehehe.)
Poslední, co jsem chtěla uvést ve prospěch seriálu, je jakési, ehm, usměrnění Martinových vizí co se týče vizáže postav, i když i to je dvojsečná zbraň, jak si hned vysvětlíme. Na jednu stranu vydatně oceňuju, že Daario Naharis vypadá v seriálu jako lehce gay dlouhovlasý frajírek, místo toho aby měl „vous rozčesaný do tří hrotů a obarvený na modro, do stejného odstínu, jako měly jeho vlnité vlasy a nalakované nehty„, na druhou stranu zase neoceňuju, že Theon Greyjoy není tak sexy, jak by měl být. Ale to je možná jenom moje greyjoyovská úchylka, omluvte mne. Mimochodem, jsem hodně zvědavá, jak si v další sérii poradí s Theonovým strýcem Euronem. Hmm, další handsome Greyjoy!
Ale víte co, ty knížky si přece jenom přečtěte. Seriál je sice stravitelnější, atraktivnější a přístupnější, ale vynechává hodně zajímavých podrobností, které krásně dotváří charaktery postav. Takhle možná už pochopíte, proč se Sansa chová tak jak se chová, odpustíte Robbovi jeho nezodpovědnost, zamilujete si Theona a začne vás ještě víc otravovat neustále se litující John Sníh (který neví nic, ale má pořád plnou hubu keců). Nehledě na některé skvělé Tyrionovy vtipy a hlášky, které se do seriálu prostě nedostaly. (Mimochodem, nedávno vyšla v češtině hezounká ilustrovaná sbírka Tyrionových průpovídek, kterou nelze nedoporučit!) Ale pokud Game of Thrones zas tak nežerete, nezkoumáte po nocích genealogii rodu Arrynů, neučíte se dothracky (existuje na to jedna skvělá stránka zde) a berete ji jenom jako zábavu na nedělní večer, s klidem zůstaňte u seriálu. Je na poměry jiných adaptací zpracovaný skvěle.
Závěrečné moudro od Ohaře.
Nejnovější komentáře