Novinářský boj za videoherní ženský avatar
Poslední dobou se určitá část hráčů a hlavně novinářů snaží do určitých her protlačit ženskou hrdinku. Jako příklad může posloužit třeba tento blog na IGN o Kingdome Come, či daleko agresivnější článek o Deep Down na vg247. Tyto a další podobně laděné komentáře se zabývají pořád tím stejným. Chtějí do příběhově laděné hry ženský charakter a některé se nebojí uchýlit k vytáhnutí sexismu. Tento boj se ovšem odehrává na úplně jiné frontě, než by měl.
Jak je možné do příběhové hry vložit ženskou protagonistku? Dvěma způsoby. Buď pro ni bude vytvořena úplně nová příběhová linka, nebo se bude jednat pouze o přeskinovaný avatar. První možnost je problematická. V podstatě musí autoři vytvořit pro nový avatar úplně novou hru. Nevzpomínám si na žádný titul, který by něco podobného dělal. A ani se tomu nelze divit. Bylo by to velmi nákladné. Kingdom Come: Deliverance se o něco podobného pokusí v menším měřítku. Do hry přidá krátké hratelné sekce za ženu, která by jinak byla vedlejším charakterem. Myslím, že je to nejlepší řešení, vzhledem k finanční náročnosti takového dělení hrdinů.
Druhá možnost hráči předloží vždy stejný příběh, ať už hraje za muže, či ženu. Aby některé situace nevypadaly z pohledu jiného pohlaví hloupě, mohou být některé příběhové cesty lehounce odlišné, ale z globálního pohledu každý projde skoro totožnou hru. Tento přístup se mi nezdá vhodný, a přesto za něj novináři a někteří hráči orodují. I přesto, že z toho vzejde buď moc uniformní příběh, nebo příběh s hloupě vypadajícími částmi. Je dobré si uvědomit, že ženské a mužské pohlaví není totožné. A to není sexistické prohlášení. Je prostě fakt, že muži myslí trochu jinak než ženy a naopak. To stejné platí i pro řešení různých situací.
Jen si představte třeba takového Zaklínače a za Geralta si dosaďte ženu. Custscény, dialogy a příběh neměňme. Představte si Gears of War za ženu. Custscény, dialogy a příběh neměňme. Vzpomeňme si na nějakou konkrétní scénu. Nepřipadá vám směšná? Co kdyby Alyx z Half Life 2 byla chlapák? Pokud je postava napsána za určité pohlaví, nemůžete ho jen tak změnit a na scénář nehledět. Přesto teď tohle někteří chtějí. A pokud je takovou postavu opravdu možné vyměnit, aby to nepůsobilo divně, pak hra vůbec netěží z hlavních předností jednotlivých pohlaví. To přece ale nechceme. Když budu hrát za muže, mělo by to být znát. Když budu hrát za ženu, měl by k tomu být pádný důvod. Pokud tomu tak není, pak nejspíš hraji za ženu jen proto, abych jí mohl koukat na zadek a v cutscénách na prsa. To mi připadá více sexistické, než obyčejná absence ženského charakteru.
Co bychom tedy měli chtít? Měly by hlavně odeznít tendence nacpat do příběhových her hratelné ženské charaktery za každou cenu. Tohle prostě fungovat nebude. Autoři už mají jakési povědomí o tom, čeho chtějí dosáhnout a co chtějí odvyprávět. Když pak jen přeskinují model a dají hráčům možnost výběru, určité množině prostě nesdělí to, co chtějí. Naopak si nejspíš ještě uškodí. Bojovníci za videoherní ženský avatar by hlavně měli podporovat takové tituly, které ženské charaktery vykreslují přirozeně. Pak bude pravděpodobnější, že i další autoři vytvoří hry s takovým vyobrazením ženy.
Nejlepším příkladem budiž adventura The Cat Lady, která má snad tu nejlepší ženskou hrdinku vůbec (z mého pohledu). Stručně řečeno hrajete za Susan Ashworth, osamělou dámu, která spáchala sebevraždu. Vrací se pak mezi živé, aby stanula proti pětici parazitů, vrahů, kteří usilují o její život. Susan není žádná supermladá modelka. Má čtyřicet let, žije v bytě sama a straní se společnosti. Hra velmi dobře vykresluje její charakter a nebojí se zabřednout do vážných témat deprese, osamění a krajní životní situace. Popisuje to, jak postarší žena stranící se lidí může znovu získat sebedůvěru a pustit do svého osobního prostoru i jinou osobu, i když nikomu nemůže a vlastně i nechce věřit. Jestli jste titul hráli, jistě mi dáte za pravdu, že s mužským charakterem by na nás The Cat Lady ani zdaleka neměla takový dopad. Susan je ženským charakterem kvůli tomu, že je ženou. A právě proto se nedá vyměnit za muže. Přesto o The Cat Lady nepsalo v době vydání mnoho webů.
Situace je teď trochu lepší. Gone Home se dostalo mnoho mediální publicity. Přesto si nejsem jistý, proč podobně média nereagovala na The Cat Lady, protože to jde z hlediska vyobrazení ženských charakterů ještě o ždibec dál (z mého pohledu). Nebyl před dvěma roky novinářský boj za rovnoprávnost pohlaví v módě?

Nejnovější komentáře