censored stamp

Zajímavá otázka k nedělnímu podvečeru zní jasně: Existuje nějakej herní námět, kterej bychom bez milosti zcenzurovali, kterýmu by nepomohla ani nálepka „18+“? Vítejte na cestě do temnejch koutů našich duší.

Don Wáwra: Ne. Počítačovej program sotva může dospělýmu člověku ublížit. I kdyby existoval simulátor znásilňování japonskejch školaček.. pořád je to jenom soubor dat. Ne snad že bych takový dílo postrádal, přirozeně..

Zealcore: Pátrám v paměti, jestli mě v minulosti něco z videoherního světa vyvedlo z míry natolik, že kdybych měl tu moc, už bych zasahoval cenzorskýma nůžkama, ale nic se mi nevybavuje, takže odpověď je: ne. A pokud se něco takovýho někdy objeví, a to bude zřejmě až v době, kdy na 3D monitorech poběží fotorealistická grafika, tak nálepka 18+ bohatě postačí. Na všechny simulátory…

Overwatch: Těžko říct. To, že jsem zatím ještě takový námět ve hře nepotkal neznamená, že takový neexistuje. Klíčovovou roli by u mě hrálo zpracování a to jak vizuální, tak jakékoliv jiné. Při vhodném zpracování bych byl zřejmě ochoten překousnout spoustu věcí, záleží jen na jejich podání. Brutální násilí mi nevadí, spíše bych se ošíval nad nějakýma nechutnýma sexuálníma praktikama. Což je opět ale subjektivní, někomu by se to určitě líbilo :).

Robotron: Hrál jsem simulátor kriminálníka a vraha, hrál jsem simulátor bestiálního maniaka, hrál jsem hru, která byla oslavou kanibalizmu, hrál jsem za holčičku, kterou jsem vedl na cestě ke znásilnění, hrál jsem snad všechny noční můry, které by se daly označit za hnus, a fuj tajbly, pokud člověk má v sobě aspoň trochu morálky. A víte co, spousta z těch her mě bavily. Takže ne, neexistuje téma, které bych bez milosti zcenzuroval. To ovšem neznamená, že bych něco nezavrhl a proto nehrál. Nelíbí se mi např. hry jako Postal, nemám je rád, ne kvůli odpornému tématu, ale kvůli tomu, že svůj obsah staví prvoplánové na té hnusárně. Jestli hra se zabývá morálně nepřijatelným tématem, ale pod slupkou toho, ukrývá se něco více, s tím nemám sebemenší problém.

Vax: Moc se mi nelíbí Manhunt, který je na bestiálním vyvražďování postavený, a na rozdíl od takového Postalu tam chybí dávky humoru a nadsazenosti. U takovýhle her nějaký ten vliv na lidskou psychiku určitě je, a pro nějakého narušeného blbouna může taková hra působit jako roznětka… Mi by hry typu Manhunt vůbec nechyběli…

Rob: Cenzura je k ničemu. Když člověk bude chtít, tak si tu hru stejně nějak sežene, a nakonec takovej zákaz funguje jako celkem dobrá reklama. Nelíbí se vám nějaká hra? Nehrajte, ignorujte. Hry, který se jen snaží šokovat hnusem spoléhají na to, že se o nich proto začne mluvit a budou se tak prodávat. Kde neexistuje poptávka, není ani nabídka. It’s up to us.

minitroll: Ne. Necenzurovat nic. Právě boření zažitých pravidel se už v daleké minulosti ukázalo jako cesta kupředu. Navíc samoúčelná snaha šokovat se zrovna v herním průmyslu objevuje zřídka. Vzhledem k obrovským nákladům her tu navíc (bohužel) funguje samocenzura. Zbytek řeší ratingy.