screenshot from juice cubes mobile game

Když vám řeknu, že tahle mobilní hra vychází z konceptu “spoj tři”, budete asi obracet očima. Všichni jsme to hráli už stokrát, je to nuda. Souhlasím. Jenže pozor. Juice Cubes zvládá do ohraného konceptu přidávat několik zajímavých novot a navíc je to free to play hra s mikrotransakčním modelem který dává smysl a u kterého je hra možná ještě lepší, když nic neplatíte. Nedává to smysl? Čtěte dál.

Koncept “spoj tři” je tady rozšířený tak, že můžete spojovat ovocné krychličky nejen vertikálně a horizontálně, ale taky diagonálně. Takže najednou můžete rejdit prstem po celé hrací ploše a když se zadaří, udělat jeden velký tah ve kterém může být klidně 10+ krychliček. Pochopitelně tu platí klasické prvky žánru že čím víc toho spojíte, tím větší bonusy a skóre máte, jsou tu různé bomby, zničení všech krychliček jedné barvy a tak dále. Co je ale na Juice Cubes skvělé, kromě vymazlené hratelnosti, jsou mikrotransakce.

Ty fungují velmi jednoduše. Za reálné peníze si lze nakupovat virtuální zlaté cihličky. Těmi můžete zaplatit za menší bonusy (víc to bouchá, přidávání bomb, +5 tahů navíc…). Vtip je v tom, že v drtivé většině úrovní máte omezený počet tahů. Nehraje se tu ani tak na skóre a časový limit, jako na efektivitu a chytré tahy. Dokážete, aby spadly kbelíky z vrchních políček dolů jen pomocí několika málo tahů? Zničíte písek na políčkách za deset tahů? Navíc čím míň tahů uděláte, tím víc bodů dostanete.

Z klasického frenetického “spoj tři” se v podání Juice Cubes stává pomalu logická hra, kde nejde o čas, ale o schopnosti. Jen výjimečně na vás hra vybalí úroveň, kdy musíte pod tísní časového limitu udělat co nejvyšší skóre. Mikrotransakce jsou tady pak od toho, abyste si dokupovali tahy. Na jeden level máte třeba 20 tahů a pokud vám to nestačí, nebo pokud si chcete jen tak spojovat, tak vás to bude stát pár zlatých cihliček.

Placením reálných peněz se z fajnové logické hry stává tradičnější “spoj tři”. Z hlediska designu levelů je lepší nic neplatit a hrát hru jako logickou spojovačku. Nikdy se mi nestalo, že by byl limit tahů tak podezřele nízký, že bych si cihličky musel koupit. V pozdějších úrovních je to samozřejmě výzva a musíte pořádně přemýšlet, nebo to prostě zkusit víckrát, ale jde to hrát úplně v pohodě bez placení. Zaplacením si hru zjednodušíte jen trochu a navíc dostanete skoro jiný žánr.

Jediná menší vada na kráse je koncept životů – těch máte pár a s každou prohrou vám jeden život zmizí. Jakmile se dostanete na nulu, musíte pár minut čekat, než můžete hrát dál. Nebo vysolit pár cihliček. Pokud chcete Juice Cubes dohrát na posezení, tak vás tohle hodně nasere. Já jsem se s tím popravdě setkal až po několika týdnech, kdy jsem to hrál fakt dlouho v kuse a byl jsem v pozdějších levelech, takže jsem prohrával častěji. Při mém běžném hraní mobilních her stylem “chvilku v tramvaji cestou do práce” jsem se s tím nesetkal.

Jděte do toho. Jděte do toho i když už nemůžete Bejeweled se všemi jeho klony ani cítit. Juice Cubes se sice tváří podobně a ta roztomiloušká kreslená ňuňu grafika už leze ušima, ale fakt to stojí za to. Je to něco trošku jiného a mikrotransakce tam nevymýšlel kravaťák, ale designér.

Juice Cubes najdete na Google Play a na App Store.