Co byste o WET měli vědět hlavně a především? Že je to nová third person akční hra, v níž s neohroženou hrdinkou vyrazíte kosit číňany. Na pomoc přichází bullet time, zbraně, které nepotřebují náboje a ocelové končetiny pokryté lidskou pokožkou.

WET je název nové rubačky od Artificial Mind and Movement, firmy, jejíž název možná slyšíte poprvé, možná taky ne, pokud jste hráli poměrně nového Indiana Jonese na PSP. Demo hry WET, které je nyní k dispozici na PSN Network a X-Box Live, nabízí tutorial a zhruba tři další mise, které se od sebe navzájem liší, a to jak náplní, tak i grafickým stylem.

Ve hře ovládáte hrdinku, která to umí s dual pistolemi a samurajským mečem. Její jméno je Rubi a vyznačuje se tím, že dělá možné, ale i zcela nemožné pohyby tělem. V demu není vysvětlené, jestli hrdinka prošla nějakým tajným výcvikem nebo jestli byla její DNA nějak brutálně pozměněna, ale vzhledem k tomu, že WET je zkratka pro Wetworks, neboli „operace, ve kterých se ušpiní ruce od krve“, osobně bych tipoval, že půjde nejspíše o obojí. Ale to není až tak podstatné. Rubi je zkrátka hrdinka jedné konzolové hry, které by její pohyby záviděl leckterý cirkusový artista.


Především jde o její velice zvláštní pohyb po kolenou, o kterém ještě teď přemýšlím, zda je myšlen autory zcela vážně nebo jestli jde o parodii. Rubi si prostě klečmo sedne na zem… a jede! Vypadá to velmi bizarně, nejvíc na místech, kde by to nemohlo jet, ani kdyby to bylo předem desetkrát navoskovaný. Rubi jede na kolenách i do kopečka (ale tam, pravda, trvá pohyb o trochu kratší dobu, takže aspoň tak) nebo se posadí na stůl a projede bouchajícím nádobím, bez ztráty energie. Tření ve hře absolutně neexistuje. „Jízda klečmo“ funguje docela dobře při zabíjení nepřátel. Jedete s Rubi po zemi a buď střílíte za pomoci automaticky spouštěného bullet timu anebo čekáte až do momentu, kdy jste asi dva metry od své zírající oběti a právě v této „vražedné vzdálenosti“ zmáčknete čudlík a pak jen sledujete, jak Rubi vyskočí, obskočí strachy pomočeného číňana a jedním úderem samurajského meče mu rozřízne břicho, neboli mu způsobí „skull crash“.

Mezi další bizarně vypadající kousky patří podivné výskoky vzad, ohýbání těla při střílení během jízdy na kolenách, které by nesved natočit ani John Woo, jednoduše proto, že to není v lidských možnostech. Rovněž taky nevypadá dvakrát normálně pohyb Rubi, když se drží jednou rukou okapu zhotoveného z rovných cihel, aby náhodou nespadla dolů. Nedělá jí žádný problém běžět s jednou rukou na okapu, druhou položenou v bok. Při tom si člověk říká, že by nic takovýho určitě nesved. Přiznám se, že při prvním hraní jsem se dost nasmál (především u jízdy na kolenách) a to se zase tak často nestává. Body za pobavení si AMaM tedy rozhodně zaslouží, i když za tak trochu jiné pobavení, než autoři zřejmě zamýšleli.


Zpět ale k demu. Po splnění tutorialu, kde se naučíte vše, co ve hře upotřebíte (skákat, běhat po zdech a zabíjet) se spustí první mise. Dvorek je obývaný číňany, z nichž někteří hlídají čínské nápisy, které je potřeba rozsekat (číňany jakbysmet). Animace vám ukáže jednak jejich polohu, tak i útěk jednoho z nich a příjezd posil. Zvládnutí této „arény“, z níž není úniku není zpočátku vůbec lehké, jelikož palba protivníků je přesná a energie poměrně rychle klesá. Jakmile si ale osvojíte ovládání Rubi a naučíte se využívat správně bullet time, který se spouští jen při koleno-jízdě a při výskocích, a pouze jen když pálíte, pak už to jde docela snadno. Již zmíněné nekonečné množství nábojů zajišťuje, že vám při hře ani na chvíli nebude scházet připravený náboj v komoře (od nabíjení se tu upustilo), střílení číňanů vám rovněž usnadní jakýsi dvojitý autoaim, kdy vám konzole jeden cíl sama od sebe lockne a vy můžete pálit po tom druhém, a zároveň druhou pistolí střílíte po tom, kterého si konzole „zamkla“ do zaměřováčku. Někdy se stane, že máte před sebou pouze jednoho číňana a konzole přesto uzná, že je vhodný pro „uzamčení“. V takové chvíli můžete pálit klidně vedle a číňana přesto zastřelíte! Splnění mise vyžaduje již zmíněné rozseknutí tří nápisů a samozřejmě zabití všeho, co má v aréně jen trochu šikmé oči. Takhle postupně. Pokud se to rozhodnete udělat naopak, hra vás za to pokárá způsobem, že na vás neustále vysílá další a další číňany.

Až doteď je WET celkově nic moc obyčejný hybrid mlátičky a střílečky. Tento dojem se mění až v případě druhé a třetí mise. Neudělali byste dobře, pokud byste odsoudili WET jen na základě prvního levelu. Druhý je totiž mnohem zábavnější, ačkoliv ho zvládnete levou zadní. Hra se tu graficky mění do podoby obživlého komiksu, který je stále ve 3D a jde o tu samou hru, ale WET tu najednou dostává velký spád a v pouhém okamžiku se mění na starou dobrou řezačku, v níž nepoužijete žádnou obludně vypadající „vychytávku“. Kdyby takhle byl hratelný i zbytek hry! Třetí level je opět o něčem jiném a zase se tu mění grafický háv. Tentokrát jsme s Rubi na kapotě auta. Úkolem je pálit po gangsterech, co vykukují z aut a třímají zbraně. Změna v hratelnosti spočívá v tom, že tu pouze zaměřujete a pálíte, a když je potřeba zachránit Rubi, jejíž auto právě dostává smyk, stisknutím na obrazovce zobrazeného tlačítka ji na poslední chvíli „zachráníte“. Ale je nutné ho zmáčknout včas a to nemusíte stihnout zareagovat pokaždé (a správně), protože jednak je na ulici živo a koncentrace na nějaký obrázek tlačítka vám nemusí vydržet, zadruhé animace toho, co se na silnici odehrává vypadá tak pěkně, že prostě lehce zapomenete na to, že nějaké tlačítko musíte stisknout. Po zvládnutí mise vás nic nečeká, ale aspoň ten dobrý pocit z dohrání tu je.


A tady demo WET končí. Rozporuplné pocity převládají, avšak jistý potenciál tu cítit je. Tvůrci WET věděli možná až moc dobře, proč demo sestavit právě z těchto tří misí. Po jejich zahrání si totiž nebudete vůbec jisti, zda jde o povedenou hru nebo o průměrný titul. Co však WET bezpečně je: rychlá bezmyšlenkovitá akce. Bude vám to stačit? S trochou představivosti by tohle mohlo být neoficiální pokračování Strangleholdu. Bez charismatického Tequilly, avšak s krásnou a velmi ohybatelnou Rubi.