The Novelist je nezávislý projekt Kenta Hudsona, pána, který pracoval na takových titulech jako BioShock 2, Deus Ex a The Thief. Pana Hudsona očividně práce ve velkých firmách moc neuspokojovala, a tak se rozhodl se na všechno vykašlat a udělat si jen tak pro radost tak trošku jinou hru. Hru, která je víc než o čemkoliv jiném prostě… o životě.

Technicky vzato je The Novelist point-and-click adventura. Soustředí se čistě a výhradně na příběh rodiny Kaplanových – titulního spisovatele, otce rodiny Dana, jeho ženu Lindu a malého syna Tommyho. Tahle rodina se rozhodne strávit léto v pronajatém domku kdesi na venkově, kde…

…je napadne armáda krvelačných zombie!

…objeví bránu do jiné dimenze!

…budou vtaženi do víru neočekávaných událostí týkajících se spiknutí na nejvyšších místech!

Ale ne. Budou prostě jenom žít.

Věci se mají takhle. Dan trpí spisovatelským blokem a neví, jak se s ním vypořádat, termín odevzdání jeho nové knihy mu už však nepříjemně klepe na dveře. Linda je frustrovaná, že jako žena v domácnosti nemůže realizovat své ambice na poli výtvarného umění. Danovi a Lindě to poslední dobou v manželství moc neklape. A malý Tommy má problémy ve škole, se spolužáky, a nejvíc ze všeho touží po uznání svého otce, který na něj neustále nemá čas.

A hráč do toho zapadá jak?

Jednoduše. Budete totiž taková deus ex machina. Jakási tajemná, nepojmenovaná, nepopsaná entita, která se plíží po domě, hledá indicie, které naznačují, po čem která postava nejvíc touží a na konci každé kapitoly se rozhodne, kterému z hrdinů se jeho přání splní, což má samozřejmě zcela zásadní vliv na další postup příběhu.

Vezměme si například první kapitolu. Našli jsme už všechny indicie, různé dopisy, deníkové záznamy a vzpomínky, které nám odhalí následující: Dan ze všeho nejvíc potřebuje pracovat na své knize. Linda si přeje strávit s manželem hezký večer ve dvou. A Tommy chce, aby si s ním tatínek zahrál deskovou hru. Komu vyhovíte?

Jedno je jisté – ať si vyberete kohokoliv, ti ostatní dva z toho budou tak strašně nešťastní a frustrovaní, až vám z toho bude smutno. Díky bohu, ve většině kapitol si můžete zvolit kompromis mezi tužbami dvěma postav. Ale víte, k čemu jsou dobré kompromisy? Tak nějak k ničemu, nakonec není spokojený vlastně nikdo.

Prostě jako v životě.

A to je vlastně celá hra. Tedy, „hra“. Nemyslím si, že by The Novelist byla hra v pravém slova smyslu. Je to prostě určité dílo, které si dává za cíl vzbudit ve vás emoce, zapůsobit na vás, donutit vás přemýšlet. A jako takové funguje absolutně perfektně. Pokaždé, když jsem některé z postav svým rozhodnutím ublížila, bylo mi to vážně líto. Snažila jsem se, jak jsem mohla, aby byli nakonec spokojení všichni. Ale to byla samozřejmě absolutně marná snaha. Protože ať děláte co chcete, vždycky nakonec musí být někdo ten, který se obětuje pro blaho ostatních. A takhle to asi funguje. Ve vztazích, v rodině a vůbec v životě.

A život tak, jak ho prezentuje The Novelist, vážně není krásný.

Ale je opravdový.

Never.