Poslouchám si tu vnímavý hlas Mary Elizabeth McGlynn a dávám Akirovi zapravdu. Perfektní atmosféra na pozdní večer. Z dálky je slyšet ševelící dálnice, z kuchyně tikají hodiny. Tik, tik tik… Lampa dole v ulici svítí, blik, blik, blik. Dívám se na protější barák, jako ten týpek z The Room. Pozor! Někdo se tam pohnul! Skoro se bojim jít otevřít dveře, kouknout se kukátkem. A do toho ta hudba…

Nehrál jsem poslední Silent Hill, nevím o něm dokonce nic, nečetl jsem recenze, nečetl preview. Je mi jedno, jestli je lepší než jednička, lepší než dvojka, horší než kterýkoli díl. V tuhle chvíli mě zajíma jen Akira Yamaoka a uhrančivá zpěvačka.

Jestli je Silent Hill podoben předchozím dílům, je, není? Co na tom. Hudba vychází z jedničky, z dvojky, skladbou, kytarovými riffy a jde vstříc minimalismu oproti gotice. Základní rytmus, nic víc, t, bum, t, bum, rytmus na čtyři, základ, který bych si nastavil v drum editoru, kdybych nevěděl, čím lepším začít. Ooooo syntetický vokálový podklad v basech, a nad tím zpěv. Nic víc, a ono to stačí na veškerou atmosféru. Je tam temnota, je tam samota, je tam bolest, je tam ztráta, je tam Silent Hill.

Ve stylu metalových a nu-metalových skladeb, sloka refrén, písnička, pomalý táhlý začátek, baladický základ, a pak se to rozjede, a nebo také ne. Napadli by mě Evanescence, kdybych se nebál, že by to popu nechtivé posluchače mohlo urazit. Napadá mě Amy Lee doprovázená jednoduchými a o to silnějšími molovými riffy Akiry. A napadá mě Mary a jsem rád, že jsem v tu ránu na Amy zapomněl.

Remix známých motivů a zcela nové skladby. To samé a přesto jiné. Předpokládám, že taková jako je hudba, bude i nový Silent Hill.

A hudba se mi líbí.

Miluju Silent Hill, mimo jiné i proto, že obsahuje soundtrack písniček a pětka je písničkovitější než kterýkoli díl předtím.

Všechny ty Evanescence a další nu-metalové kapely (co si hrají na gotiku a oslovují dětičky svou povrchně temnou hloubkou), by mohli mít z pana Yamaoki těžkou hlavu, kdyby se rozhodl se Silent Hillem zaútočit na žebříčky hitparád. Možná přeháním.

Možná ne.

Celý článek...