Otázka po tento den: Co je společným jmenovatelem launche PS3, XBOX360, extrémních slev v Hypernově, záchodů na stadionech, počítačů s hrami na Invexu, nákupování lístků, kapra, salámu, ordinací u doktorů, úřadů, Prahy v ranních hodinách, letištních terminálů, Eiffelovy věže, autogramiád a Quake Live?

(Poslouchejte pečlivě druhou část poslední věty – jak ironické…)

Jen pár z nás toužilo shlédnou poslední chvíle odpočtu, kdy se magická minuta změní na desítky sekund, 9,8,7,6,5,4….3….2….1…………0 a nic. Co je sakra? Refresh, refresh… Nic. Panika! Co se sakra stalo? Oni se na nás vybodli a jen z nás dělají blbce? Spadly servry?

Uběhne necelých deset minut a touženě očekává stránka naskočí. Nic netrvá zlomek sekundy jako obvykle, nýbrž celou věčnost. Přihlášení, toť otázka několikaminutové prázdnoty následované odkopnutím do zdánlivě krátké fronty padesáti lidí. Po chviličce mám tu výsadu překlepnout na odkaz vedoucí kamsi, ovšem jediné, čeho se dočkám, je další fronta na maso čítající už stovky lidí. Dále a dále postupně hledám konec řady až dojdu na potupné poslední místo padesátitisícového pouti do Mekky.

Ano, takové jsou launche. Počet lidí snažících se dostat k touženému cíli se pohybuje přesně podle grafu funkce, tvořeného rovnoosou hyperbolou, postupně přecházející v téměř poklidný sinus. Ano, nenažranost organizátorů čehokoli vede k bombastickému uvedení čehosi, jenž má nalákat masy ovcí, kterým nevadí trávit dlouhé hodiny čekáním na špatně zorganizovanou údálost.

Oni však dobře vědí, že ty ovce, jejichž množství se limitně blíží nekonečnu, tam i přesto půjdou a je jim to totálně šumák. Vždyť je nemůžeme touto neohleduplností absolutně odradit od otevírání peněženek a předávání papírků s kresbami mrtvejch bělochů. Co bělochů, vždyť je to zadarmo. Sereme na ně, oni si počkají. Vždyť ani nevědí co je čeká až přijde ten magický moment, na nějž čekali. To, pro co přišli už tam stejně nebude, nebo zbudou jen shnilé zbytky…