První představení pohybového ovládání Move na E3 2009 mě víceméně nadchlo, především jsem tedy žasl nad tím, jakou zábavu by takové zařízení mohlo poskytnout, když se pro něj vytvoří hra šitá na míru, jako např. RPG z pohledu první osoby: jednou rukou šermujete mečem, druhou se zakrýváte štítem, ale hlavně střílení z luku vypadalo naprosto fantasticky. Když se tak letos na podzim objevilo Move v obchodech, jasný tip na dárek byl na světě.

Po vybalení hůlek (dvě, protože multiplayer) přišlo první příjemné překvapení: Move se v ruce drží velice dobře (ergonomicky je na tom dokonce ještě lépe než Wii ovladač, díky svému válcovitému tvaru), je lehký, kulička na konci je z gumy, takže určitě nehrozí její rozbití (ani se v něm nevytváří žádné teplo), a tvar ze všeho nejvíc připomíná mikrofon, což bylo docela fascinující zjištění, jelikož jsem o takovém přirovnání na netu nečetl.

Uvnitř Starter Packu byla ještě kamerka, s jejíž instalací pod obrovskou LCD televizi nebyl problém, a demo-disk. Já se vrhl rovnou po disku s plnou verzí Sports Champions, protože jsem jako první chtěl vyzkoušet raději plnohodnotnou hru. Už při procházení různých menu jsem si pochvaloval přesnost, jakou ovladač disponuje, ovšem teprve až při hraní první hry – stolního tenisu – jsem vyloženě koukal, jaká to šikovná futuristická věcička ten Move je! V ruce totiž vpodstatě držíte onu pálku, se kterou mácháte ve hře a to tak, že jakkoliv s ní pohnete, tj. že s ní můžete točit jak chcete, virtuální pálka na obrazovce dělá přesně totéž, a jen s minimálním zpožděním, které je opravdu zanedbatelné. S ping pongem jsem velmi spokojen, ve dvou je to prostě fantastická zábava a Move (plus Sports Champions) je tak výbornou variantou, nemáte-li poblíž velký stůl, a po ruce síťku a pingpongové pálky.

Move bylo v recenzích vyčítáno, že se musí před každou hrou kalibrovat. Trochu jsem se toho obával, ale nakonec jsem zjistil, že šlo jen o nafouklou bublinu a o nic jiného. Kalibrace totiž proběhne tak rychle, že ji zvládnete do tří vteřin – což je naprostá pohoda, navíc to nijak neotravuje, jen ovladačem ukážete na rameno, dolů a na pásek u kalhot.

Jak dopadly další hry ze sportovního výběru Sports Champions? Střílení z luku je určitě fajn, jen střílení do nepohyblivých terčů poměrně rychle omrzí. Takže bych to viděl spíš na ukázku, jak se to bude bezvadně ovládat v nějaké RPG hře (třeba v Elder Scrolls: Skyrim?). Házení létajících talířů je překvapivě fajnovou hrou, překvapivě proto, že tomuhle „sportu“ jsem nikdy neholdoval. S golfovými pravidly (nebo se to tak na profesionální úrovni hraje?) je to občas i docela výzva. Hlavně v momentech, kdy nehážete, abyste dohodili co nejdál, ale abyste to hodili přesně a strefili tak nevímcoto s řetězi uvnitř a ukázali tak soupeři čekajícímu na stejně výhodné pozici, kdo je sportovně nadanější osobou v místnosti. A že to není jen takové prostinké svědčí fakt, že musíte naklonit talíř do správného úhlu, dát do hodu potřebnou (ale ne vždy maximální) sílu a zvolit ten nejlepší směr hodu.

Plážovému volejbalu se dá vytknout snad jen to, že s vašimi lehce oděnými hráčkami táhne počítač, a ne vy (i když s navigačním ovladačem to možné snad je, ale popravdě nevím). Petanque je rovněž výborně zadaptovaný do počítačové podoby s vypilovanou fyzikou prostředí (ne tedy jen onoho házení koule), kde v různě navržených drahách poznáte, co to znamená hrát v odlišném prostředí, než je pro petanque obyčejně určený (tj. trávník, ale i ten je tu samozřejmě přítomen).

Gladiátorský souboj. Je možná k zamyšlení, jestli jde o reálný sport, i když nejspíš asi ne, ale každopádně byl moc dobrý nápad ho do Sports Champions dát. Není totiž lepšího způsobu jak ze sebe dostat všechnu tu nastřádanou negativní energii, ehm, nenávist ke svému protihráči, zvlášť dosahoval-li toho večera lepších sportovních výsledků. Krom sekání mečem ze všech možných úhlů do protivníkova těla každého jistě potěší i možnost bránit svého hrdinu štítem. Rozsekáním protivníka to nekončí, jelikož ten, podobně jako v Mortal Kombat, dostává šanci se vám pomstít – ale zase: máte šanci ho rozsekat podruhé, a tím tak svoji radost zdvojnásobit! No a to je přece skvělé.

Zatím jsem s Move velmi spokojen a myslím si, že takovéto 3D pohybové zařízení má ve hrách budoucnost. Ostatně to jsem tušil už v roce 2005, kdy jsem spatřil na E3 demo s vodní bitvou ve vaně, kde ještě Move mělo podobu hrníčku (podoba lízátka už ale také existovala, jen s trochu větší bambulkou).

Celý článek...