Někdy se v rámci nudění ptám: Co to vlastně je ta herní žurnalistika? Umělecká kritika? Nástroj propagandy ve válce konzolí? Jeden z dalších umělých světů určený k manipulaci nebohého hráčstva a prohloubení všeobecného stavu dekadence? Nevim. Ale proč o tom nenapsat.

Spíš mě s odstupem od napsání komentáře Gran Turismo 5 lepší než realita? Vítejte v HYPErrealitě znovu napadlo slovo hra. Všechno je dneska hra. Politici používají slova jako „ten, který je v životě úspěšnější.. blablabla“, komentátoři šemují pojmy jako kasinový kapitalismus a vůbec, nějakou úchylnou náhodou se mi v mysli zjevil název televizního pořadu Bydlení je hra. Tak už i bydlení a stavění koupelny a promýšlení výměnného mechanismu žumpy je hra. Tak jo. Vlastně i ty více či méně debilní flamewary jsou hra. Herní žurnalistika by pro změnu mohla sloužit jako předstupeň pořadu Nakupování je hra. Však jak si v tom nakupování a porovnávání a obhajování nakoupenýho herního zboží libujem. A že u tak dobře rostlého levobočka technologického vývoje je pořád co porovnávat. GHz, rozlišení, počet jednotek, počet dílů, počet prodaných kusů. „Mámo, tady v magazínu ‚Nákupčí a jiné sexuální deviace‘ píšou, že sedačka KLFJ je o pět milimetrů širší a o tři litry levnější než má ten blb Novák! Kupujem!“