K tomu výkřiku mě inspirovala recenze na James Cameron’s Avatar: The Game (bomba název) na Eurogameru. Očividně průměrná až podprůměrná hra, která jen pěkně vypadá a nese jméno, které teď frčí. Jinak je zřejmě odfláknutá, uspěchaná, nedodělaná, neodladěná a chybí jí onen „polish“. A přesto se prodává za plnou cenu – 50 Euro. Proč?

A nejde jen o Avatara. Jde o téměř všechny „velké“ filmové hry k Halywůdským AAA hitům. Jejich vývoj nemůže být nijak přehnaně nákladný:

  • většinou je nedělají špičková studia
  • vývoj trvá velmi krátce – půl roku až rok
  • máloco se vyvíjí od podlahy – všechno se licencuje (engine apod.)
Takto vyvinuté filmové hry mají většinou tyto společné jmenovatele:
  • jsou velmi krátké
  • jsou uspěchané
  • mají spousty bugů
  • multiplayer buď není, nebo je jen velmi základní
  • příběh a dialogy jsou k smíchu
  • „production values“ takřka neviditelné
A za takovéto hry máme platit plnou cenu? Stejnou cenu, jakou platíme za Grand Theft Auta, Metal Geary, Assassin’s Creedy, Uncharted, Dragon Age a podobné AAA megahry. Jednoduše za hry, které nejen že stály mnohonásobně víc peněz, lidí a času na vývoj, ale jsou i nesrovnatelně kvalitnější. A přesto bychom za ně měli platit stejně jako za filmové hříčky? Co s tím? Zdražit AAA hry? Ne ne. Jít dolů s cenou u filmových her.
Musím se přiznat, že kdyby stál James Cameron’s Avatar: The Game 20 Euro, tak bych si jej možná po shlédnutí Avatara v kině koupil. Naočkován hypem a pravděpodobně uzemněn filmem bych tu dvacku oželel. Ale plnou cenu za to nedám ani kdyby mi v kině stokrát spadla čelist.
Filmové hry za dvacku by se mohly určitě prodávat mnohem víc, než za plnou cenu a lidi by kolikrát přimhouřili oka i nad průměrnou hopsačkou/rubačkou. Dvacka není tolik a hype by pomohl. Ale za padesát? Děkuji, nechci.
(závěrečná myšlenka: za lístek na Paranormal Activity jsem dal taky 159,- Kč, stejně jako za lístek na nový Star Trek…)
Celý článek...