Tak nám vyšlo další DSko. XL, či také LL, i když pro nás Evropany je XL rozhodně příhodnější, je to totiž pěkný cvalík. Vážně, pokud jste majiteli DS Lite a chytli byste do pracek XLko? Bude to pro vás jako při přechodu z digihry Jen počkej zajíci k notebooku. Ne, to možná přeháním, ale rozdíl velikosti displeje je obrovský. Jak?

Takhle…


A vězte, že na obrázku to ani tak nevypadá, ale skutečný dojem je ještě větší…

Bohužel s velikostí také stojí a padá celá výhoda (či nevýhoda) XL. Koho napadlo, že s vetším displejem přibude i větší rozlišení? Zapomeňte. Jedná se stále o jedno a totéž DSko, na kterém můžete provozovat všechny DS hry mimo GBA, protože stejně jako DSi, XL nemá port na starší Gameboy Advance hry (i když vzhledem ke své velikosti by mít mohlo? Ale ne).

V čem je tedy výhoda XL? Má cenu si jej kupovat? Shrňme si nejdříve všechna pro a proti.

Pro:

– Jak jsme si řekli, výrazně větší displej oproti DSi a ještě větší oproti Lite (o celých 93%!). Ze začátku se možná dostaví docela šok: Tohle už ani není handheld? Ale skoro malý notebooček? Když si ale zvyknete, přechod zpátky na DSi, nedejbože Lite, vám přijde jako: cože? Na tomhle pindítku jsem někdy hrál? Mám si k tomu vzít lupu?

– Myslíte, že větší DSko zákonitě sežere více energie a vydrží méně hodin provozu? Omyl. Oproti předchozímu DSi vydrží na jedno nabití déle! Konkrétně 13-17 hodin na slabší podsvícení displeje, oproti DSi, které vydrží 9-14. Což je skvělý výsledek a uvažte, že u mobilní konzolky se každá hodina navíc počítá (jenže, viz dále…)

– Větší displej s sebou přináší ještě jednu výhodu, nejen tu zjevnou „koukám na větší obrazovku“. Při ovládání stylusem je řada her či programů zkrátka lépe ovladatelných, protože se trefujete na větším prostoru displeje.

Proti:

– Ano i svá proti přináší opět velká obrazovka. Je totiž tak velká, že velikost (a váha) DS již přesahuje klasickou kapesní verzi, kterou jednoduše sklopíte, strčíte do kalhot, košile, bundy a vyrazíte ven. Jenže XL už tak lehce nikam nestrčíte, pokud nemáte opravdu velké kalhoty s kapsami (a krtek vám je zrovna nepůjčí!). S velikostí XL tak handheld poněkud ztrácí na svém významu – lehce přenosné kapesní konzole.

– Pokud byste uvažovali nad XLkem jako vlastník DSi? Tak to vám silně nedoporučuji! Nakoupené hry a programy ze služby DSi Ware se totiž váží na jedinou unikátní konzolku, kterou jste si právě pořídili. Jakékoli kopírování, či znovu-nahrání DSi Ware titulů na jiné DSko? Zapomeňte! Prostě to nejde.

– Mě osobně také vadila lesklá úprava povrchu krytu DS (pouze horního). Lesklá je sice hezká, ale zachmataná už tak hezká není… A kdo to má pořád leštit…

Verdikt:

Možná jste DSi XL stejně jako já zaregistorovali z reklam, či videí na youtube, kde si s obřím DS hrají babičky a dědečkové se svými vnoučaty. Takže DSi XL pro důchodce? Bez legrace, ono to tak s trochou nadsázky je.

Novou verzi DS (která je pouhou „jinou verzí“ DSi, nikoli novou konzolkou od Nintenda) bych doporučil buďto slabozrakým, nebo lidem, kteří i přes mobilitu DSka si najednou uvědomili, že na něm hrají hlavně doma. Pak má XLko bezpochyby význam, ale jako mobilní konzolka na cesty, do metra a tramvaje?

Majitelé Lite a DSi nesmutněte…

Je to zkrátka už moc velké…

Autor je zaměstnancem herního obchodu www.gameexpres.cz kde si DSi XL také na sepsání dojmů zapůjčil.