Jak já nemám rád ty kostýmní frašky s hrozně „vznešenou“ hudbou! Pokaždé se takovým filmům obloukem vyhýbám. Děs! Sofia Coppola je ale moje oblíbenkyně a ta přece nemohla natočit špatnej film…

A taky že nenatočila… jak by ne, když točila se stejným týmem, s kterým dělala Ztraceno v překladu – tedy produkce spolu s manželem, vlastní scénář a za kamerou Lance Acord.Okamžitě poznáte, že tenhle film je její. Záběry na dívku, která za oknem sleduje ubíhající krajinu, kde Scarlett Johansson a japonskej taxík, vystřídala Kirsten Dunst a koňské spřežení, podobně náladová hudba na pozadí a nádherná atmosféra.
Marie Antoinetta je na poměry kostýmních dramat hodně zvláštní film. Spíš je to kostýmní komedie, jenže zase ne úplně…. Je to vlastně film o královské teenagerce 18. století :)
Sofia to vzala jako hodně rozvernej životopis o hodně rozverné mladé dámě, která se v patnácti provdala za francouzského následovníka trůnu a o čtyři roky později se stala královnou Francie. Věru zajímavé dospívaní. Zvlášť když se mezitím Antoinetta celou dobu neskutečně nudí a musí přesvědčit impotentního manžela Ludvíka XVI., aby mohly zplodit dalšího následníka trůnu.


Sice se nejedná o tak parádní kousek jako Ztraceno v překladu nebo Smrt panen, ale i tak jde o výbornej film. Nehraje si na nějakou vážnou historicky přesnou fresku. Soustředí se jen na útrapy a slasti mladé královny a všechny historické události kolem ní jen proplouvají (pokud se o nich dovíme). Ona má dost svých starostí s pořádáním drahých plesů, kupováním diamantů a prohráváním v kostkách. Dochází tak nejen její vinou (hlavně také špatnou vládou manžela) k zvyšování daní a nedostatku potravin. Tím není způsobeno nic menšího, než Francouzská revoluce, jejímž začátkem film končí. Nedočkáme se tedy na závěr žádné gilotiny… (kdyby si někdo myslel, že jde o spoilery, tak stačilo v dějepise poslouchat učitelku :)
Antoinetta je i přes její výstřelky sympatická hrdinka (což někteří historičtí puritaní nemohli snést) a v podání Kirsten Dunst je vážně neodolatelná. Možná až moc, vzhledem k tomu jak vypadá na dobových obrazech :) Už míň sympatický je Ludvík XIV., který působí jako hrozný pako.


Marie Antoinetta taky dokazuje, že vážně bude něco pravdy na tom, co se říká o Sophii, kdy údajně točí filmy jen proto, aby do nich mohla vybírat písničky :) Hudba je totiž jedna z nejlepších věcí na filmu. Jsou tu jak klasické vznešené motivy, tak i v mnohem větší míře běžná moderní hudba, která filmu sedne jak prd*l na hrnec. O perfektní kameře ne nepodobné (logicky) Ztraceno v překladu se snad ani nemá cenu zmiňovat…

Ve filmu to občas drhne, má slabý místa a v porovnání s ostatními kousky od Sophie jde určitě o ten nejslabší, ale i přesto má svoje kouzlo a úžasnou atmosféru.
Takže když film plnej zazobaných dámiček v korzetu a s metrovým účesem, tak jedině tenhle.

Celý článek...