K narozeninám jsem dostal čtečku knih od Bookeen Jinke Hanlin. Je to něco, po čem jsem už dlouho pokukoval, ale až nyní mám skutečně možnost porovnat, zda má taková digitální kniha smysl oproti klasické? Pomiňme ekologické souvislosti a vrhněme se čistě na ty praktické.

Dnešní čtečky, stejně jako ta má od Bookeen využívají bezvadnou technologii e-ink, což je asi zkratka elektronického inkoustu, a znamená to přesně, co byste si pod takovým pojmem představili. Pokud čtete knihy na mobilu, netbooku, či ipadu (až si ho v červnu třeba pořídíte), kromě jasu máte hlavně problém s výdrží baterie. Mobil na několik dní, netbook osm hodin, ipad deset, žádná sláva. Čtečky knih založené na e-ink displeji stránku zobrazují pouze jednou a pak (tomu zatím nerozumím jak) text, či obrázek vydrží snad věčnost, protože už nespotřebovává žádnou energii, jen při prvním zobrazení. Výdrž baterie se pak nepočítá na hodiny, nebo dny, ale na počet zobrazení stránek, což je u té mé asi 9000 stran, a s tím si vystačíte na hodně dlouho.

Výhoda čtečky oproti jiným elektronickým zařízením je tedy jasná. Kromě výdrže se e-ink displej ještě lépe čte, obraz je stabilní, nepodsvícený, nezobrazuje se ve frekvenci a tak je i perfektně čitelný na přímém slunci (zase ale ve tmě si musíte rozsvítit, nebo si vzít do postele baterku – jako u normální knížky).

Jak je ale na tom čtečka oproti klasické knize?

To už je zajímavější otázka a není na ní tak snadné odpovědět. Hlavní výhodu čtečky spatřuji hlavně v komfortu nahrát si do ní tisíce (a třeba ještě víc) knih, které jsou z hlediska autorských práv už volně ke stažení na internetu.

Pátrejte zde http://www.gutenberg.cz/Default.aspx

Pokud vás klasická literatura zajímá, zpřístupní se vám během pár kliknutí čtivo, které nezvládnete přečíst do konce života. Franz Kafka, Bernard Shaw, Oscar Wilde, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Johann Wolfgang Goethe, Jack London, Edgar Allan Poe, Erich Maria Remarque, John Steinbeck, Karel Čapek, atd. atd. To jsou pánové, kteří mě zajímají a jejích díla jsem si do čtečky hned naládoval a pustil se do čtení (někteří tam dokonce už od prodejce byli – samo v cz).

A pro změnu zase nevýhoda – pokud si nekoupíte dražší čtečku s větším displejem, počítejte, že ty lidové, přibližně za 5000kč, jsou o něco menší, než je klasický formát knih. Výhoda ovšem je, že taková čtečka se vám vejde do kapsy, asi ne u kalhot, ale u bundy určitě a když potřebujete, můžete si písmo samozřejmě zvětšit, či si natočit zařízení horizontálně, čímž získáte šířku odpovídající běžné knize.

A teď negativa. Moje Jinke Hanlin má trochu problém s některými formáty, hlavně html a txt (pdf funguje ale perfektně), kde se zobrazují mezery mezi slovy, tam, kde nemají co dělat (ovšem to se pravděpodobně odstraní při dalším updatu firmware). Další problém je kontrast displeje. Pro přiblížení si představte starou hodně opotřebovanou knihu na zašedlém papíře, tak asi vypadá stránka čtečky. Na slunci je ale kontrast mnohem větší a bílá je už skoro bílá a černá zase černá. Ovšem zatím si čtu spíše za obyčejných světelných podmínek, doma, v autobuse, ve vlaku…

Další problém je, že elektronické zařízení je zkrátka elektronické zařízení. Nejde si vzít čtečku do vany, ale ani na koupaliště, k rybníku, a už vůbec ne k moři. Nezkoušel jsem to, ale vlhkost, nedejbože voda čtečce určitě dobře neudělá.

Takže závěr? Čtečka knih je vlastně napodobeninou, náhražkou a jako všechny náhražky něco nového přináší, ale originálu se nevyrovná. Po pár týdnech musím uznat, že kniha je vynález geniální, dokonalý ve všech směrech, akorát si člověk koupí, nebo půjčí jen tu jednu jedinou. Čtečka vám poskytne komfort přečíst si kolik knih chcete, ale zase s určitými omezeními. Já osobně dárku rozhodně nelituji, čtečku užiju a užívám skoro každý den, ale že bych si už nikdy nekoupil klasickou knihu? To rozhodě ne.

Celý článek...