Tak nám to pan Molyneux nakonec přece jen zvládl. S projektem Godus vlítnul na Kickstarter krátce poté, co dostal krychličku Curiosity pod kontrolu. A spousta lidí si ťukala na čelo, proč je na Kickstarteru zrovna tenhle pracháč. Plešoun z Guildfordu si ale neužíval pohádkovou Kickstarterovskou kampaň jako Double Fine, Obsidian a jiní. Spíš by se dal přirovnat k Republique. Dal to, ale ne tak s přehledem, jak asi doufal.

Analytici, kteří se rádi rýpají ve všem, jistě Péťův Kickstarter rozeberou na nitky. Mě ale do očí hned na začátku šlahla absence čehokoliv. Trocha slibů, trocha hezkých artworků, navrch pár slibů a hotovo. Dejte nám půl míče. Zase typické hraní na city nostalgikům (bude to jako Populous!) a nic moc víc. Ani na ty publishery si překvapivě nezanadával. Asi tuší, že je bude ještě potřebovat.

Začátku kampaně nepomohly ani docela jalové odměny. Což je smrtící kombinace – nic moc odměny, žádné obrázky nebo video a navíc ještě přesvědčení spousty lidí, že ten hlavní, kdo za tím vším stojí, má na účtech miliony liber. A taky to ze začátku i z prostředka vypadalo bledě. Prachy moc nepřibývaly a pořádně se to rozjelo až pár dnů před koncem. Asi až o tom párkrát tweetnul Notch.

Molyneux dal v průběhu kampaně několik rozhovorů. Jeden z nejlepších byl na Kotaku. Tam z něj vylezlo, že kampani ubližuje přesvědčení spousty lidí, že má páně Molyneux spousty peněz. To nepopřel, ale řekl, že by ho prý nikdo nenazval bohatým. Nejde si ale neťukat na čelo, když z něj záhy vyleze že má pěkný dům, dvě auta, syna na dobré škole a že jezdí na jednu dovolenou ročně. Pánové, kdo z vás to má?

Musím ale 22 Cans v čele s Molyneuxem pochválit. Ať už hra dopadne jakkoliv, tak se pánové a dámy zřejmě chytli za nos a uvědomili si svůj ne úplně špičkový start. Během Kickstarterovské kampaně vyprodukovali hromadu uptadů, často i video a nebyl tam jen slibující a plačící Molyneux. Byli tam členové týmu, furt se něco ukazovalo, furt se o něčem mluvilo… Super.

Tím to podle mě zachránili. I když nepochybuju o tom, že Molyneux doufal v mnohem víc. Co tak slýchám a čtu, tak docela běžnou praktikou je říct si zhruba o polovinu toho, co ve skutečnosti potřebujete. Pak alespoň “polovičního” zafinancování dosáhnete dřív, můžete řešit stretch goals a projekt vypadá jako velký úspěch s obřím zájmem. Lidé pak spíš přihodí vítězi, než aby podporovali loosera (zdravím dvojčata Oliverova!). Dokážete si ale představit, že by si 22 Cans řekli o necelý milion liber?

Sám jsem na Godus nepřispěl. Moc rád si pak hru koupím, když bude dobrá. Není to ale zrovna něco, z čeho bych nemohl nedočkavostí spát. To je například Broken Sword: The Serpent’s Curse. Nebo Commandos, kdyby je Pyro dali někdy na Kickstarter. Nebo Double Fine Adventure. Teoreticky jsem ale víc než na Godus zvědavý na god game z jiného soudku. Ta nedávno na Kickstarteru taky uspěla a taky to bylo o fous: Maia.

Aktualizace: Project Godus na Kickstarteru definitivně uspěl. Kickstarter skončil a 22 Cans tam získali 526 563 liber. O chlup se tak splnil pátý stretch goal, který dostane hru na Linux.