Uvězněná opice utíká z vězení plného strážců-robotů a při tom za sebou zanechává spoušť šroubků, matiček a zohýbaného plechu.

Pěkná grafická obálka nenechává hráče na pochybách, že jde o hru od týmu, co spáchal fantastickou gamesu Heavenly Sword. První plošinky představují zradu, protože vlastně o plošinky nejde – běžíte k propasti a neviditelná vzduchová bariéra vás zastaví. Nemůžete spadnout! -, ale na druhou stranu se zase hra snadněji hraje. Různé akrobatické kousky, které má opice v zásobě – a že jich zase tak moc není, ale o to jsou účinnější -, vaši opici prakticky přenesou přes vnitřek vězení, a to opravdu ve slušném čase.

Po malé zastávce pro „gear“, čili vaše zbraně, se vám do cesty postaví roboti. A tady přichází ke slovu ninjové. Vlastně Ninja Theory! Tohle je totiž přesně to, co tito pánové dovedou. Kvalitní bitkaření v plné verzi Enslaved bude zcela určitě přesně ta hlavní atrakce, pro kterou se vyplatí si tuto hru koupit. A možná vás to potěší – bitkaří se tu poměrně snadně. Jedno tlačítko pro „bum“, pro „bác“ je druhé tlačítko, pro „bum-bác“ zmáčknete oboje a po uštědření dvou „bum“ je tu ještě kombo tlačítko pro hladové pařany. Podržením čtverečku se zdvojnásobí damage vaší vysouvací tyče. A je tu ještě štít na jednom z předních tlačítek, aby to bylo kompletní.

V demu se hráči podívají na chvíli i ven. Přesněji na (asi spoiler) venkovní plochu létajícího vězení. Roboti jsou i tam! Ale zase ne v takovém množství, a to asi proto, že s tím výrobní firma, která vězení postavila, nepočítala. Nepočítala s tím, že se nějaká opice dostane ven. A v tento moment, kdy opičák vyšel na křídlo a kamera se trochu vzdálila, aby ukázala létající koráb v celé jeho epičnosti, se moje trochu pozitivní dojmy rozprskly v omáčku, která na zdi mého pokoje nevypadá ale vůbec dobře. Bude třeba uklidit. Znovu dodávám, že Enslaved je grafický skvost a pokud jste až doteď nad konzolí nové generace váhali, podívejte se na Enslaved a hnedka dostanete chuť vyměnit svoji uslintanou PS2,
uslintaný X-Box za novou a lepší mašinérii. Chcete někomu ukázat, jak vypadají hry v roce 2010? Ukažte jim Enslaved.

Těžko takhle z dema soudit, jak na tom bude zbytek hry, ale hardcore hráči asi zapláčou především nad tím, jak lehce se Enslaved hraje. On se totiž, vyjma soubojů, hraje celý skoro sám. Ani nemusíte vědět, kam ukazujete páčkou, zmáčknete křížek (PS3 verze) a opice někam skočí, zase to uděláte a opice vždy skočí tam, kam podle hry má (a nikam jinam) a jednou až dvakrát se možná podivíte, kam to právě skočila. Tohle není v žádném případě Prince of Persia: Písky času, kde jste museli přesně zamířit místo, kam skočíte, a skočit v pravou chvíli, jinak jste spadli do propasti. Enslaved od vás nevyžaduje při skákání prakticky žádnou snahu. Jen zakroutíte páčkou a mačkáte křížek. Ani nemusíte přemýšlet, kam teď musíte jít, protože většinou je to směr „dopředu“. V podstatě sledujete film, když to přeženu.

Jediný chvilkový zákys vás tak může potkat tam, kde každou chvíli odněkud vyšlehne plamen. Tam musíte svůj skok přesně načasovat. Video ukázka s plácnutím křídla korábu o mrakodrap vás opět přesvědčí, že vizuální stránku dělali lidé se spoustou volného času. Následuje setkání s křehkou Trip, otrokářskou dívkou, která vám sděluje, že jste jejím otrokem, a že ji musíte chránit. Romantickou nudu naštěstí rozčesává opice, která dívce sděluje, že jí utrhne hlavu. To se nestane (naštěstí?) a my se tak dozvídáme, že hlavní hrdina má na krku obojek s jedem uvnitř – wifi funkce spustí vstříknutí jedu, pokud dívce někdo ublíží.

A to je celé. Vlastně ještě ne. Následuje sestřih gameplaye z plné verze. Takže tak. Nic originálního, jak se mohlo z prvních obrázků zdát. Ale bavil jsem se.