Po impozantnim vítězství červenobílejch hokejistů se svýho poháru mistra ligy dočkali ve stejný sezoně taky fotbalisti Slavie, což je pro můj nejmilejší klub historickej úspěch. Haleluja! Jako správný rejpavý mrše mi ale nemohly ujít rozdílný vokolnosti těchto úspěchů. Ve tvrdě vybojovanym a navopak spíš utrpěnym úspěchu chtě nechtě musim vidět rozdíl.

Sobota byla hezkej den, mimo jiný i proto, že jsem se spolu s kamerádem vypravil do novýho krásnýho Edenu. Že prej by to moh bejt zajímavej zápas, když těm klukům sešívanejm kráčí vo titul. Proč to vokecávat, remíza 2:2 s Jabloncem stačila k zisku titulu, ALE… vobčasnej pískot publika na domácí borce prostě byl na místě. Takhle se bojuje vo pohár? Přihrávat si mezi bekama, zatimco zbylý hráči stojej a čuměj, že vono se to na tu remízu nějak ukope? Pak stačilo párkrát pohnout zadkem, únik po křídle a ejhle, šance byly na světě. Jenže musí se chtít. Přestože byla mise splněna, totální nadšení se ne a ne dostavit. Pominu-li několik totálně prosranej jarních zápasů, tak výkon v poslednim zápase mě rozhodně nepotěšil. Místo aby to hráči vodjezdili, snažili se soupeře přejet tak mi bylo ctí sledovat přetahování se s 13. týmem tabulky až do konce, hraní na údržbu. Furt samý vyčkávání, jestli se to neudělá samo. Kulový, sama se neudělá ani ranní potřeba. Ve fotbalový lize si ale jiný týmy zasloužily titul ještě daleko míň. Spartu vocitnuvší se v totálním rozkladu radši rozebírat nebudu, neb do mrtvol se nekope.

Zatimco ta hokejová Slavia panečku, na tu jsem skutečně hrdej, vzpomínky na letošní play off jsou přenádherný. Co na play off, na celou sezonu. Víte proč? Ve všech cca 35 zápasech co jsem měl možnost vosobně sledovat se hráči snažili předvýst maximální výkon, maximální nasazení a poctivou práci. Jedno jestli v 12. kole základní části proti Ústí nad Labem nebo ve čtvrtfinále play off. A rozhodující zápasy sezony v podání sešívanejch hokejistů? Fantazie. Vod první minuty chtěli soupeře natvrdo převálcovat, žádný čekání na strejce Náhodu.. Ne. 7. zápas proti Liberci, 7. zápas proti Karlovejm Varům.. pamatuju si naprosto přesně. Takhle se bojuje vo titul sakra!

Titul SK Slavie Praha mě potěšil, na vítězství HC Slavia Praha jsem hrdej. Rozdíl jasnej. Už jenom kvůli tomu, že pohár urvat díky neuvěřitelnýmu nasazení je přece jen lepší, než k němu doklopýtat jak vožralej kůň. Na to se sice historie ptát nebude, avšak já se jen utvrdil ve svý 100% hokejový víře.

Celý článek...