Na RPGčkách člověk teprve pozná, jak je vlastně starý. Nic se nevyvíjí tak rychle jako videohry. Skoro mám sto chutí dnešním mladším hráčům spílat, jako ten důchodce v parku, co řve na malého Frantu, aby si nebral cigáro do huby, že za jeho mladých let tohle nebývalo, a že jeho táta by ho hnal, kdyby ho takhle s cigrárem načapal… Jo, co sem to, aha, RPG.

Dost mě překvapuje, co si dnešní hráči myslí, nebo představují pod pojmem RPG. Rozhodně vám tedy neřeknu, co je RPG a co ta zkratka vlastně znamená, nechci se totiž dostat do křížku s odborníky, kteří o věci vědí více než já, nebo si to alespoň myslí. Sdělím vám, co bývalo RPG za mých mladých let, kdy hry byly ještě na pár disket a pařanům v herních doupatech vévodila buď Amiga nebo pc 286, 386.

V té době neexistoval moc velký rozdíl mezi RPG hrou a Dungeonem (dnes už skoro neexistující pod-žánr). Tehdy by se určitě nikdo nezlobil, kdybych Dungeon Mastera nazval RPG, a Ultimu Dungeonem. Ale o co tam vlastně šlo? Proč se těm hrám říkalo RPG? Dnešní hráči si přeloží zkratku Role Playing Game a zcela mylně od ní odvozují, že RPG je vše, kde se hraje na hrdiny. U nás zažitý překlad „hra na hrdiny“ je docela nešťastný a vůbec nic nevypovídá o tom, co žánr RPG definuje, nebo jakými prvky do současných her přispívá.

Viděl jsem dokonce v diskusích takové extrémisty, kteří tvrdili, že RPG je založené na příběhu, na rozhodování v určitých situacích. To je jako bych o Need for Speed tvrdil, že se jedná o hru založenou na příběhu, protože hlavní hrdina „závodník“, (vidíte? Hra na hrdiny) se utkává se svými soupeři a jednoho po druhém musí porazit. Bráno kolem a kolem, to je taky příběh.

Takže co je to RPG? Promiňte mi, co bývalo… RPG vychází-zelo z deskových her, které též nesly označení RPG, role playing game, z kterých je u nás určitě nejznámější počeštěné Dračí doupě. O co tam šlo? Na začátku jste si vytvořili podle určitých pravidel postavu a se svými kamarády jste procházeli dobrodružstvím, které vám připravil pán jeskyně.

Takže tu máme první prvek RPG, vytváření si vlastní postavy dle určitých parametrů a pravidel.

Další prvky z toho vychází. Jelikož naše postava je už od začátku definována systémem určitých parametrů, znamená to, že i ostatní postavy v herním světě musí mít své parametry (chcete-li statistiky), abychom se s nimi mohli utkat, nebo jen třeba komunikovat (dle povahy a zkušeností by každá postava měla reagovat v závislosti na nich). Tím jak hráč prochází herním světem, jeho statistiky, které vlastní postavu určují, se interakcí s okolním světem a jinými postavami vyvíjejí. Znáte to, jednoduché zabiji potvoru, přičtou se mi zkušenostní body a až dosáhnu určitého levelu, budu svému hrdinovi moci přičíst další body a zvýšit tak jeho konkrétní schopnosti v závislosti na tom, co od své postavy vyžaduji.

To je pravá podstata RPG. Žádné hraní na hrdiny, procházení příběhem, atd. To vše s RPG taky souvisí, ale pokud se o dnešních hrách tvrdí, že nesou prvky RPG, jsou to právě tyto, které RPG nejvíce definují. Proto je Diablo RPG, nebo odnož RPG, notně okleštěná, akční, klikací, nebo jak se tomu vlastně říká (ať se Mick staví třeba na hlavu), ale RPG to opravdu je, neboť vstupujeme do herního světa s vytvořenou postavou podle určitých pravidel, a herní svět a postavy v něm se řídí zase podle týchž pravidel.

Jednoduše řečeno. To je RPG.

A promiňte mi, bylo…

Celý článek...