Je tomu již nějaký ten pátek, co světlo světa uzřela hra jménem Worms. Roztomilé červíky jistě znáte a pokud jste alespoň trochu aktivnější hráči, s největší pravděpodobností jste i některou z inkarnací této hry hráli. Pokud ne, rozhodně o dost přicházíte. No a já přicházím s trochou nostalgie a shrnutím, jak vlastně tato série začínala.

Dá se předpokládat, že hra Worms vznikla jen a pouze díky svému principiálnímu předchůdci Scorched Earth, stařičké dosové hře. Náhodně se vygeneroval terén, každý hráč dostal svůj tančík a prakticky stejným způsobem, jako později u her s červíky, se museli zneškodnit. Jediný rozdíl spočíval v tom, že arzenál nepadal v balíčcích, ale dokupoval se mezi jednotlivými koly za nasbírané body/peníze. Protože se vše odehrávalo na jediné obrazovce, bohyb nebyl právem, nýbrž výsadou – bylo potřeba zakoupit speciální powerup, který nevydržel nijak dlouho.

Hra Worms byla původně projektem Andyho Davidsona, který se účastnil soutěže časopisu Amiga Format. Ať už se skutečně inspiroval hrou Schorched Earth či ne, vytvořil první verzi hry pod názvem Total Wormage. Bohužel, možná bohudík – jak hned zjistíte, soutěž nevyhrál. Rozeslal tedy svou hru několika vydavatelům, avšak marně. Později odjel na ECTS, kde se nacházel stánek studia Team17. Zbytek si domyslíte.

Team17 se tedy hry s nadšením chopil. Přejmenoval ji na Worms a vydal ji pro počítač Commodore Amiga. A, pardon – že nevíte, o co vlastně šlo? Každý hráč dostal bandu červíků a ti se rozmanitým arzenálem likvidovali. Princip jednoduchý, ale zábava takřka nekonečná. Byla velmi populární a tak zanedlouho zaútočili červíci i na majitele ostatních platforem. Dnes mají na kontě prakticky veškeré běžné počítače, konzole, handheldy, telefony i PDA. Na čem se dá solidně hrát, má s největší pravděpodobností vlastní Worms hru.

Bylo tedy jasné, že dojde na pokračování. Po hrách Worms Plus : Reinforcements a Amiga-exkluzivní Worms Director’s Cut se nevyhnutelně přiřítil oficiální druhý díl. Worms 2 využíval nového rozhraní DirectX a graficky tak poskočil velmi dopředu. Kompletně změněna byla také stylizace – z krvelačných červů se stali roztomiloučcí, buclatí mazlíkové.

Worms Armageddon potom vše dotáhl téměř k dokonalosti. Rozšířená podpora hraní po internetu, nejširší arzenál v celé sérii – od klasické bazuky, přes Banana Bomb až po ultimátní Concrete Donkey. Singleplayer mód byl také velmi vylepšený – tréninkové kurzy, úkolové mise, deathmatch, ve kterém jste vypracovávali z bitev „8vs4“ až na „2vs15“. Odměnou za různé cíle byly zábavné cheaty, jako například Super Aqua Sheep, která mohla létat i vodou.

Bylo tedy už definitivně jasné, že název Worms se stal pojmem. Vyšlo další pokračování s názvem Worms World Party, které ovšem kromě vylepšení internetové hry nepřineslo prakticky nic nového. Čekalo se, co Team17 vymyslí dál. Rozhodl se červíky seznámit se třetím rozměrem. Worms 3D byl první díl, který byl, jak název napovídá, kompletně 3D. Přinášelo to spoustu výhod i nevýhod zároveň. Prostředí bylo díky tzv. „poxelům“, kombinaci klasických polygonů a voxelů, stále zničitelné.

Ovšem jak si sami dovedete představit, krátery nebyly ani zdaleka tak vyhlazené, jako u 2D předchůdců. Přesto to nepůsobilo špatně, to ne. Další zajímavost je třeba fakt, že s větrem jste už museli počítat do všech směrů, ne jen vlevo/vpravo – což značně ztěžovalo střelbu. Grafika byla tedy moc pěkná, hra ale dle mého názoru ztratila na přehlednosti, dynamičnosti a vůbec hratelnosti. Nebál bych se i říct, že to byl krok vedle. Team17 byl ovšem nejspíš spokojen.

Další díl, Worms Forts: Under Siege, si „dovolil“ dokonce překopat klasickou hratelnost a jednalo se spíš o takový spin-off, nebo placený mod. Hráči si budovali jakési hrady, bojovali o pevně daná místa pro stavbu a ničili si své budovy. Silnější zbraně šly používat pouze z větších typů budov. Navíc se terén stal permanentně nezničitelným. Nevím jak byla hra přijata lidmi obecně, já jsem z ní byl ovšem nadmíru zklamán. Po spíše průměrných Worms3D na mě „vybaflo“ něco, při čemž jsem dokonce i jednou usnul.

No a pomalu se blížíme ke konci naší historické projížďky. Worms4: Mayhem, poslední 3D díl v sérii, vyšel před třemi lety. Šlo o takový remake Worms3D, přičemž byla zlepšena právě destrukce terénu a grafika celkově, bylo přidáno několik herních módů a různých možností úprav vzhledu červů, zbraní a podobně.

Nejnovější díly v sérii Worms jsou opět 2D verze. Jednak je to „podsérie“ Worms: Open Warfare, čítající dva díly, která vychází na PSP a NDS a jako nejposlednější hra vůbec je tu Worms: A Space Oddity pro Wii. Handheldové verze jsou pochopitelně omezeny hardwarem a je to na nich znát – destrukce a fyzika není tak detailní a hraní je někdy až moc vláčné. Vůbec na NDS jsou červíci dosti omezení, ať už je to slabším výkonem handheldu, nebo neschopnosti vývojářů (můj osobní tip).

Nakonec se ještě zmíním o spinoffech a napodobeninách. Oficiální Worms spinoffy vyšly zatím dva, Worms Pinball a Worms Blast. Obsah první hry je jasný již z názvu, druhá je napodobenina Bust a Move. Napodobenin je také dost, například Liero nebo Worms Realtime. Pokud by vás zajímaly podobné hry obecně, podívejte se také po nových verzích zmiňované Scorched Earth.

Ještě než to celé ukončím, rád bych poznamenal několik věci. Mrzí mě, že Team17 si nejspíš nevšimnul, že nejzábavnější byl pravděpodobně právě díl Worms Armageddon. Velký počet zbraní a klasická 2D hratelnost. 2D grafika rozhodně není mrtvá a je co vylepšovat – i kdyby měla být hra pseudo3D, určitě by to bylo lepší, než pokusy s 3D. Navíc mají nové červí hry kolikrát jen malý počet zbraní, což je naprosto nelogické. Dodělat arzenál mi nepřijde jako něco, co by „sežralo“ půlku rozpočtu. Snad se tedy dočkáme kvalitativního nástupce Worms Armageddon – zatím nám nezbyde, než hrát právě tu, nebo verzi World Party, až do zlbnutí. :)


Celý článek...