Art of Lara Croft with bow from Tomb Raider 2013

To takhle jednoho dne začnete hrát WoW… a probudíte se o čtyři roky později, svět se změnil, jste dospělí, a čeká na vás spousta skvělých her, které jste za tu dobu jaksi prospali. Třeba nový Tomb Raider!
 Já a Lara Croft spolu máme vztah vysloveně přátelský, ne přímo důvěrný, ale přátelský. Jako malá holka jsem dostala od mámy Tomb Raider Revelations, tehdy na PS1, a ano, zamilovala jsem se. Ne až natolik abych tu hru dohrála, samozřejmě. Ale základy sympatií byly položeny. Dále jsme náš vztah rozvíjely pár demoverzemi dalších dílů přiloženými k OPS2 (blahé paměti), a definitivního vrcholu dosáhl, když jsem si koupila Tomb Raider Anniversary. Tak krásně čistou hru aby člověk pohledal. Žena proti přírodě, nic víc, nic míň. Žádné střílení do lidí, žádný vojenský výcvik (jako v Legends), žádné technické vymoženosti, prostě jen Lara, pistole, T-Rex a akrobacie v rozbořených chrámech. Doporučuje deset z deseti Karoshinek.

A nový Tomb Raider je něco jiného. Zpočátku se mi brutálně nelíbil. Považte, Lara tam střílí lidi po stovkách! Hrany určené ke šplhání jsou označený bíle! A survival instincts, wtf? To ze mě ta hra dělá debila?

Ale nakonec jsem jí to přece jenom sežrala.

Poprvé jsem začala pookřávat při jedné hodně emocionální střihové sekvenci, která mi vloudila slzičky do očí. Potom jsem se občas přistihla, že se kochám krásnými scenériemi. A potom mě to prostě zčista jasna začalo bavit. Zásadní u téhle hry je přijmout skutečnost, že to není ten starý dobrý Tomb Raider, a pravděpodobně už nikdy ani nebude. Je to nový dobrý Tomb Raider, akční adventura nové generace, s důrazem na akci, velké epické scény a silný příběh. A pokud to přijmete, nemůže vás snad Lara neuspokojit. Překousněte to, že ani ty nejnáročnější kobky vám nezaberou déle než deset minut, nesrovnávejte je s dokonalým a geniálním atd. Šílenstvím svatého Františka z Anniversary, neřešte, že Lara nemá tílko a šortky a že neumí balancovat na sloupech. Tohle je prostě jiná hra, rozumíme si? Srovnáváním jí akorát uškodíte.

A to si nezaslouží. Je to hezké, je to profesionálně udělané, je to zábavné, svižné, emotivní a promyšlené. Dokonce mi i absolutně dává smysl RPG systém skillpointů, na který si lidi často stěžovali. Lara se tím, jak prožívá další a další věci, vyvíjí a zlepšuje, získává nové znalosti a dovednosti. Proč to nevyjádřit skillpointy?

Má to samozřejmě své slabiny. Osobně mě nejvíc zaráželo, že v jedné scéně Lara pláče kvůli tomu, že musí kvůli potravě zabít jelena, a o deset minut později už kosí vojáky brokovnicí. A nesnáším quick-time eventy. Taky to občas bylo až příliš jednoduché. A hlavně, hrozně, hrozně krátké. Chci víc, a chci víc hned teď! Ale celkově, ano. Velké, velké ano. Deset z deseti Karoshinek would play again.

(A tomu týpkovi, co si v komentářích na Databázi her stěžuje, že upgradování zbraní je nerealistické… Mluvíš o hře, jejíž příběh se točí okolo znovuoživení japonské bohyně, for fuck’s sake.)