Je to má oblíbená skupina. Jmenuje se Autechre a ve středu měla koncert v jednom malém klubu brňany zvaném jako Fléda. Do Brna přijeli jako do jediného města v České Republice v rámci svého evropského Oversteps turné. Oversteps je název jejich nejnovějšího alba, ze kterého zahráli kdoví kolik skladeb.

Poznámka: Počet skladeb těžko odhadnout, protože ani na chvíli se nezdálo, že by najednou začala hrát jiná skladba.

Začátek byl v osm hodin. Jak ale všichni, co už na nějakém tom koncertě byli, dobře ví, čas na vstupence neznamená začátek vystoupení skupiny, ale je to doba, kdy se na pódium dostaví předskokan, který má většinou za cíl rozehřát publikum, dostat je do lepší, chcete-li tupější, nálady. To jsem samozřejmě věděl a přijel tak do klubu o hodinku později. Předskokani většinou za moc nestojí a jak jsem po příjezdu zjistil, dobře jsem udělal. Ze sálu se ještě stále ozýval jakýsi průměrný set průměrného Warp DJ-e, nic co by mě udrželo v sále. Z cedule jsem se dozvěděl, že Autechre začínají až ve 23 hodin! Jaj. Nezbývalo nic jiného, než čekat. Naštěstí to ubíhalo vcelku svižně, za což mohlo i příjemné prostředí klubu. A taky jsem zjistil, jak jsou na tom záchody. No co byste čekali, jsou v naprosto dezolátním stavu. Člověk měl strach se dotknout kliky od dveří.

Seanci nad načnutou Coka kolou najednou zprznil jakýsi výbuch agresivního zvuku v sále, který se změnil ve zvuk sbíječky. To bude asi ten druhý předskokan, říkal jsem si nahlas pro sebe – abych bláhově neuvěřil domněnce, že se vedle začalo z důvodu zrušení koncertu bourat. Šel jsem se tam podívat. A opravdu, hudebních přístrojů se ujal jiný DJ, nebo spíš elektronický muzikant, kteréhož styl mi silně připomněl moji oblíbenou skupinu Satan’s Tornade. Zvuk byl dostatečně nahlas, a dostatečně „řezal“, aby si někteří zakrývali uši. Aby je zvuk nerozřezal. Set byl dlouhý asi patnáct minut, což se poté protáhlo na dvojnásobek, protože jsme si vyžádali přídavek. A to už bylo po jedenácté a předskokan ne a ne přestat. Řezavé vystoupení se po další výměně hudebníka, čili člověka stojícího za notebookem, změnilo v lehce nezajímavé elektro, které se ještě kapku protáhlo. Reflektory nám nepříjemně blikaly do očí a slabá písnička nechtěla dojít svého konce.

O několik minut později hudebník opouští svoje stanoviště a v sále se zhasíná. To znamená jediné – konečně Autechre. Začíná se pro Autechre netypickým rytmickým bušením, které ale dostává publikum do toho správného tranzu. Hlavně nás ale připravuje na nadcházející ekvilibristik magnifique! Občasný zvuk syntetizéru, kterého sešrotoval kombajn se ozve tu a tam. Ostatní zvuk začíná projevovat znaky nelidskosti, v níž nejde najít ani náznaky nějaké srozumitelnější struktury. Sekvence jsou naprogramované kýmsi, jehož talent by mohl klidně soupeřit s Beethovenem a Mozartem. Dopadlo by to ale tak, že ten kdosi by je strčil do kapsy, tam by jim zlomil ruce a nohy a kompletně by jim odrovnal čelist. Zhruba hodinový set ani na chvíli nezaškobrtne, nepřehodí zvuk a přesto nabídne několik odlišnějších zajímavých ploch. V několika chvílích se sálem prohánějí tak silné vibrace ve vzduchu, až jsem se divil, jak je něco takového vůbec možné. Až na úplný konec se rozsvítí strom reflektorů za příhodného zvukového efektu. Chtěli jsme přídavek. To už ale Autechre naskakovali do autobusu, protože následující den je čekal koncert v jiném státě.

Celé to bylo naprosto perfektní, ba úplně geniální, a každou chvíli hudebníci potvrzovali, že jsou špičkou elektronické hudby. Oversteps koncert nabídl vpravdě mimozemský zážitek, který, obávám se, jen těžko něco, nebo někdo, překoná.

Poznámka 2: Ačkoliv se evropská šňůra koncertů jmenuje po novém albu Oversteps (které se dá pirátsky sehnat na Youtubu), Autechre na koncert přivezlo zcela jiný materiál, který na albu Oversteps dost možná nenajdete. Škoda. Ale na druhou stranu je to vlastně dobře.

Celý článek...