Proč jsou v dnešní době herní recenze pořád tak dlouhé, pořád plné „těch věcí okolo“ a tak nudné. A hlavně, jsou opravdu tak důležité jako před lety? Nejsou 3 a více stránkové recenze dávno „out“?

Přátelé, doba pokročila, na internetu se vyrojily desítky kvalitních webů, které popisují přicházející hry jak fůrou textu, obrázků, videí a i nevázaným povídáním mezi redaktory (podcasty). V dnešní době máme o hře, na kterou se těšíme, tolik informací ještě před jejím vydáním, že je jakákoliv recenze na ni zbytečná. Pryč jsou doby gigantických recenzí na 10 stranách pro dobré hry, recenze na 4 stranách pro nadprůměrné hry a recenze na jedné straně pro špatné hry. Špatným hrám nemá cenu věnovat jakýkoliv textový prostor – stačí jen hodnocení. Průměrným hrám stačí věnovat půl strany, nadprůměrným hrám jednu stránku a těm špičkovým dvě až čtyři strany. Více ani ň.

Já, jakožto dlouholetý předplatitel Levelu jsem se vivinul ve „čtenáře“ s důrazem na uvozovky. Proč? Čtu jen Vávrův komentář, Rybkovo zamyšlení a úvodník. Tyto 3 věci nevynechám ani v jednom čísle. Tohle je to, co mě na Levelu opravdu zajímá. Hrůza co? Dávat za 3 strany za měsíc 1677,- Kč ročně. Datové DVD jsem do mechaniky naposled strčil bůh ví kdy a na video DVD se pravidelně dívám jen na redakční desítku, případně na video recenzi na hru, která mě opravdu zajímá (což není zase tak často). Jak to se mnou bylo dříve? Z pohledu Levelu podstatně lépe. Nadšeně jsem hltal téměř každou recenzi, ať už jsem hru znal či ne. Hodněkrát se stalo, že jsem Level přečetl kompletně celý, od začátku do konce.

No jo, jenže tehdy ještě nebyl internet takový, jaký je dnes (bavíme se zhruba o letech 1997 – 1999). Tehdy to byl můj jediný zdroj o hrách. Dnes? Dnes je těch zdrojů neomezeně. Dnes se z podcastu na 1UPu, video recenze na Gametrailers a skutečných dojmů z hraní z nějakého blogu dozvím o hře 3x víc, než z „fundované a odborné“ recenze na 10 stranách v Levelu. V českých časopisech navíc pořád platí zastaralé schéma pokrytí většiny her: „novinka – novinka – preview – recenze“. Pokud se jedná o opravdu vyjímečnou, či dlouho vyvíjenou hru, dosaďte do schématu ještě jednu novinku a jedno preview. A tím to ve většině případnů hasne. Zatímco na webu je pokrytí některých her skoro až neuvěřitelné.

Jaká je tedy pointa a co by si měli lidé píšící recenze a lidé rozhodující o složení časopisu z tohoto textu vzít k srdci? Přestaňte myslet jako před deseti lety a začněte myslet jako za deset let! Opravdu si myslíte, že za 10 let bude Level (pokud ještě bude vycházet) vypadat tak jak vypadá? 5 minutová (profesionální) video recenze na Gametrailers lidem stačí, nepotřebují deset stran textu. Udělejte ten krůček kupředu, podvolte se evoluci a začněte. Včera bylo včas, dnes je pozdě a zítra skončíte.

Celý článek...