Kdepak ta herní žurnalistika, vo tý už jsme se tady na Kultuře kriplů něco napovídali, že? Co chybí všem těm recenzím, prevjů, co chybí magazínům vobecně, to jsou úplný tuny depresivního povídání. Ale není nakonec skoro smysluplnější škrábat se na veřejnosti v rozkroku než se snažit hledat v psaní vo spotřebnim zboží víc než jenom, kdo by to byl řek, popis spotřebního zboží?

Drtivou většinu herní produkce totiž myslim můžem s brutální samozřejmostí považovat za běžný spotřební zboží. Rychle a levně vyrobit, rychle a hodně toho prodat a rychle začít vyrábět pokračování založený na (snad už) známý značce. Pro tržní ekonomiku věc přirozená jak smrad na veřejnejch záchodech. Aby bylo naprosto jasno, spotřební zboží mi na rozdíl vod toho smradu nevadí. Tak. A teď si řekněte – už jste se někdy cejtili duševně vobohacený při zkoumání nabídky supermarketu uvádějící na trh novou zubní pasty s příchutí čočky?

Protože víte co, vono takový preview a i většina recenzí v podstatě jen mapuje trh, popisuje a hodnotí nový produkty, snaží se člověku dát dostatek informací k učinění rozhodnutí vohledně koupě či nekoupě. Můžem se bavit vo formě, jak moc psát popisně, jak velkou cenu má zkusit zaměřit se na vyjádření vlastní dojmu z hraní namísto vopisování informací z manuálu, ale jak vidno, herní weby nabízej furt stejně nudnej popisnej vobsah a přesto fungujou. Lidem, těm nevděčnejm dacanům, to zřejmě vyhovuje. V pořádku. Nakonec, psaní preview a recenzí je stejně víceméně vobyčejný řemeslo, řečeno výše, popis produktu. Někdo se holt živí vynášenim žumpy, někdo psanim vo hrách. A i když bude žumpař při svý práci tancovat kozáčka a zpívat Marseillaisu, pořád zůstane hlavnim smyslem jeho konání manipulace s trusem. Stejně tak smyslem práce sebeúžasnějšího pisálka zůstane popis spotřebního zboží. Což teda taky často nemá do manipulace s trusem daleko.

Taková je holt situace, jestli jsem někomu zbořil iluze, tak se omlouvám, jinak jsem slušnej člověk. Ale tak já bych to nehrotil. Ať si ta komerční herní žurnalistika v klidu existuje taková jaká je (no co, taky si musim nějak vydělávat na benzín a cuba libre), my študácí máme aspoň brigádu a čtenáří se teda jako něco málo vo těch hrách dozvěděj dycky. Hlavně ať existuje alternatíva, alternatívní médium, kde se psavec může parádně vyřádit, nesešněrovanej krunýřem rádoby profesionality a podobnýho balastu nutně se vázajícího k pouhýmu hodnocení sitauce na trhu. A potom na světě zavládne klid a mír.

Celý článek...