… jenž by neměl nikdo číst, protože to neni vtipný, nesouvisí s hrama, je tam moc otazníků a tak vůbec je ta glosa vyhnaná ad absurdum. Nemít tu rozehraný Red Dead Redemption, třeba bych psal i jiný věci. Jo, Red Dead Redemption je geniální. Tak to třeba později rozepíšu. Tož tak.

Když do klubu vejde slečna v bikinách a mini hadru kolem boků, co si slibuje, co očekává?

Nic než obdiv, od hochů s havajskym věncem kolem paže, přesně tak, jak nosili nacisti svastiku ve svym tragikomickym poblouznění vlastní vyvolenosti. Nesnaží se ale miliony doplňků, „zrcadel pro ega“ o vyvolání stejnýho pocitu? Nejde přece v první řadě na módní diskotéce o to být viděn, sklízet obdivný pohledy, kochat se vlastní výjimečností a úspěšností ve stylu „já na to mám, přece nejsem socka, tak si vyskočím, tak si zatančím, já na to mám“? Když všichni v sobě nosí stejné pocity, stejnej hnací motor, stejný módní hadry, stejnej životní styl (žít na 110 %!!!) ukrytej pod rouškou reklamní osobitosti, potom konformita je osobitost, slabost je sílá, nastavení se „zrcadlům světa“ znamená úspěch. Sen, iluze jedinečnosti, je to hra, výstava telat v luxusním stanu. Nevinná? Do okamžiku zjištění, že žít na 110 % se dá jen pět hodin v pátek, v době, kdy se na naše ego zaměřuje nejvíc módních zrcadel. Na ty, co se nezaměřuje? To jsou socky, divný lidi, sem nepatří. Obrácená totalita, totalita exkluzivity.

.. a příště víc chlastat a míň čumět.