Často si čtu hrej.cz a občas zavítám i do diskusí. Ale co se tam v poslední době děje, nad tim zůstává rozum stát. Války Xboxářů proti Sony fanboyům. Když je to v diskusi Xbox360 vs. PS3, tak prosím, člověk je povaha sebemrskačská a když je to téma jednou dané a ví se tedy, co se od takové diskuse může očekávat, jo, co by ne, i tam se v časech extrémní nudy podívám, někdy se zasměju a přitom kroutím hlavou. Nemůžu tady s čistým svědomím někoho konkrétně osočovat z diskusního blbnutí, protože sám sem často tímhle směrem nespoutaně ujížděl, ale přeci jen hádat se pořád o to, jestli je lepší ta a ta konzole. Ježišmarja, dyť je to taková ptákovina, ale fakt.

A pak ty komentáře k jednotlivým hrám, jako teď Killzone 2. Ona dostane na hrej pěkných 8/10, (a přitom to vypadá na obyč. FPS!), ale dobře. Jenže najednou se musí projevit všichni ti, co se cítí ublíženi, protože jejich vysněná hra na jejich vysněné konzoli dostala méně bodů, než 9. A na killer titul je cokoli menší než 9 urážka? Ale jděte! Vždyť tady vůbec nejde o to, jestli je ta hra dobrá, nebo ne a nakolik je dobrá. Přeci 8/10 je tak krásné hodnocení, co víc si u výborné hry přát? Ne, tady jde vždy o ty války, Xbox360 vs PS3, oni mají to své Halo a to dostalo tolik a tolik, bla bla bla, takže mi musíme mít Killzone 2 ve stejných hodnoceních, nebo ještě lepších, oproti Xboxu, abychom to těm „others“ pěkně nandali!

Knoflíková válka

Dřív kluci chodili s partou a poflakovali se venku. To totiž ještě hry a počítače neexistovali. Jo, těžko si dnes představit, co? A parta byla dobrá, a jiná parta byla špatná? Proč? Protože to byli kluci od jinud, z jiného města, z jiné vesnice, z jiné čtvrti. Ať žijou stínadla! Koho volíš? Losnu? Mažňák je vůl. Začínalo to pokřikováním, lehkou potyčkou a kdyby někdo hodil kamenem, to už by nebyla žádná sranda…

A tyhle diskuse taky nejsou žádná sranda, bejt to v reálu, už by tekla červená. Jenže když se nad tím zamyslíte, ti kluci v době předpočítačové žili aspoň v realitě, hádali se o své teritorium, vymezovali si prostor, byli hrdí na to, že jsou ze žižkova a ty z karlína poprávu „neměli rádi“. No co, kluci jsou kluci. Z toho časem každý vyrostl. Ale když se tak dívám na konzolové války, říkám si, opravdu z toho vyrostou?

Když se i u nás rozšířil internet, nebyl jsem už žádnej klučík, takže jsem ani nemohl zažít diskusní války, Amiga vs. PC. To sem se akorát hádal s kamarádem ve škole, a ještě tak trochu ze srandy, protože potají jsem po Amize pokukoval, a kdybych nechtěl hrát Dooma, určitě by se mým prvním personálním počítačem nestalo PC, ale Amiga. Ale předtím, to bylo přesně tak, že veškeré tohle klukovské zápolení jsme prožívali venku. Co jsme se přestěhovali na Jižní město z Podolí, ještě se valná část Jižňáku stavěla a partičky kluků prozkoumávali ta staveniště – každý den nové dobrodružství. A těch partiček bylo několik. Jasně že nějaká ta facka padla, kopanec do břicha, vyraženej dech a ustříhaný knoflíky… Ale nakonec se nikomu nic nestalo, snad i jako děti jsme všichni cítili, že existují hranice, které se i přes to všechno machrování a rádoby války nesmí překročit.

No a tohle teď vidím v diskusích Xbox360 vs. PS3. Na jednu stranu je dobře, že se zúčastněným v diskusích nemůže fyzicky nic stát. Ale psychicky? My když jsme byli malí, dali jsme si prostě po hubě a bylo vymalováno. Ale tady je to jedna hádka za druhou a nikdy nekončící spory, protože jakékoli obhajování nesmyslu může skončit jedině fackou, nebo kopancem do břicha, a jestli protivníkovi tu ránu uštědřit nejde, a nikdo se tak nedozví, kdo je větší rváč, a tedy kdo má pravdu? Tak válka nekončí nikdy, nebude vítězů, jen poražených.

Tak už toho nechte vy všichni fanboyové, rvát se o takový nesmysl je přece hloupost. Já když si vzpomenu na svoje dětství, vidím ty kluky, jak jsme lítali po sídlišti a sem tam se to servalo. Ale přeci jen, jsou to pěkný vzpomínky, i přes ty spory a rvačky. Ale na co si vzpomenete vy? PS3 a Xbox360 fanboyové? Až vám bude třeba pětatřicet?