Udělat hokej hokejovějším. Nebo co vlastně chtít od každoročního vydání NHLka? Bombastický novinky ve stylu kartiček, tvoření si vlastního „Dream Teamu“, upravený bitky nebo ovládání gólmana? Jasně, proč ne. Po přibližně třiceti minutách hraní plný verze NHL 11 ale nelze než si po roce znovu, ještě o něco radostněji, zamlaskat ve stylu „jo, to vypadá jako hokej.“

Po zpočátku extatickym nadšení z NHL 10 jsem po čase vypozoroval, že gólmanům bylo programově nařízeno nepouštět góly. Kdo by to byl čekal? Problém je, že v dosahování svejch cílů byli úspěšní víc než dost. Co brankář viděl, to chytil. Hm, fajn. Ale cožpak právě hromady gólů & parádní big hity nejsou tim hlavnim kořením NHL?

V NHL 11 by, zdá se, mělo padat gólů víc. I když mi osobně přišlo, že dostat se do šance je ještě o něco těžší, AI dokáže celkem dobře pokrývat střední pásmo a prostor před vlastní brankou. Nezbejvá, než se tu a tam spolehnout na nějakou tu haluz, která projde brankáři mezi nohama. Proč ne.

Áááááááááno, bodyčky! Asi nejviditelnější vylepšení v novym NHL. Práce dřevorubců typu Pronger nebo Kronwall nabývá ještě geniálnější rozměrů, díky rozmanitějším a hlavně propracovanějším animacím lámání kostí. Ještě více záleží na typu hráče, jeho postavení na hřišti, zda-li je rozjetej či ne.. je na co se dívat.

A lámání hokejek, to už je jenom takovej bonus pro recenzenty, ať pořád nepíšou jenom o legendární flašce na brance jako největší novince ,)

Prostě hokej s přídavkem toho nejvýživnějšího koření. Nestačilo by z toho příště udělat „jenom“ DLC? Odladit, vylepšit. Jo, proč ne.