Nové Need for Speed vypadaly jako klasická Criterioní zběsilá záležitost. Návrat ke geniálnímu silničnímu hřišťátku z Burnoutu Paradise. Skutek utek.

Jak je v poslední době zvykem, autoři byli přiškrceni a dle diktátu ustoupili v mnoha ohledech. Žrát se musí. Most Wanted je tedy Burnoutem Paradise dva, ale ořezaným až na vyschlou dinosauří kost. Jediné co zbylo je samotné ježdění (nečekaně) a přeplácané město vystavěné jako dopravní hřiště. Ty tam jsou bláznivé a zábavné módy jako Stunts nebo Takedown. Ten tam je přímočarý a předvidatelný jízdní model.

Singl moc dlouho nevydrží a po chvilce chybí řádná motivace. Jde opravdu jen o otrocké ježdění od závodu k závodu. Je zřejmé, že Criterioni se maximálně soustředili na multiplayer a i z toho důvodu jsou v singlu skoro všechna auta odemčená hned. Jednoduše se jim s tím nechtělo matlat. V mulťáku ovšem odemykání je. A to úplně všeho. U každého auta. I blbých barev. Stejně tak jsou v mulťáku zmíněné bláznivé módy. Takedowny, nějaký to hopsání, driftování, týmy. Všechno tu je. Skoro všechno. Hlavně je to ale opět neuvěřitelně zábavné a člověk u jedné session s dobrými hráči dokáže vytuhnout na několik hodin. Autodráha pro velký kluky.

Podobně jako v singlu se i zde ke každému autu vylepšení odemykají zvlášť. Na rozdíl od něj, kde je to po čase dost otravné, však podstatně zábavněji a pro někoho také zdlouhavěji. Jde o naskákání určitého počtu metrů, driftování, takedownů etc. Mulťák taky vynahrazuje u NFS tradičně neférovou a podrazáckou AI, s kterou si Criterioni pořád neumí poradit. Ovšem potěšilo, že policajti nehoní jen mě. Často byli při závodech zavěšení jen za protivníkem a byla sranda to sledovat.

Co je velké zklamání oproti Paradise jsou také bouračky. NFS musí mít licencovaná auta a s nimi přichází další přiškrcování. V Paradise se krásně mačkaly plechy a karoserie ladně objala strom. Tady pouze ťukne, upadne nárazník a praskne sklo. Na první pohled při jízdě pěkné, ale při pomyšlení, co by dokázali s nereálnými auty bez restrikcí, docela smutné. Jízdnímu modelu u spousty aut taky rozhodně chybí lehkost a předvidatelnost řízení pro kličkování, ale výrazněji si na něj stěžovat nemůžu. Auta jsou opět dělaná na to, aby se v každé zatáčce ťuklo na brzdu a ta se následně proletěla dveřmi napřed. Stejně jako v Hot Pursuit. S mými oblíbenými kousky (Delta HF, Ford GT, Countach) se jezdí skvěle a zvlášť oceňuju jeden fakt.

S mou Deltičkou můžu nakopat prdel všem superautům ze seznamu a nikomu to nepřijde ani trochu divný. A o tom Most Wanted je.