Dnešní svět je neskutečně radostný a zábavný místo k žití. Soudě alespoň dle množství rádoby zajímavejch podnětů, se kterejma se každej den střetáváme. Sranda pro každýho. Vždy a všude. Hahahahuahuabwahaha. Checht. Škoda, že přes samej smích neslyšíme rozkošný čvachtání těch fialovejch prasečích zvratků, ve kterejch se lidstvo tak rádo rochní. Dnešní masová zábava většinou nic jinýho než zvratky není.. A že jich přibejvá.
Film 2001: Vesmírná odysea mně už celkem čtyřikrát málem vykloubil úžasem spuštěnou čelist. Třikrát to bylo vždy po shlídnutí filmu (a pokaždý se mi snímek líbil zase vo chlup víc), naposled po zjištění, že tenhle všelijakej-jenom-ne-tak-úplně-snadno-konzumovatelnej počin celosvětovejma výdělkama circa dvacetkrát překonal náklady na výrobu. Wow. Inu, to byl holt rok 1968. Sweet sixties? Co myslíte, kolik by tento film utržil dneska? Zaplatil by se vůbec? 2,5 hodinovej epos u kterýho se člověk chtě nechtě musí zamyslet, protože Kubrick schválně nechal vyznění díla hodně subjektivní… Nechci bejt za skeptickou mrchu, ale dneska přece jenom vévodí masový popkultuře bulvár, seriály „ze života“, „hitový rádia“ a casual hry. Mezi tim všim by Kubrickova tvorba nepatřičností připomínala koňskou mrtvolu na svatební hostině. Je to prostě e-e, nic pro nás, tak ruce pryč.

Ale hergot jak to? Skutečně byla doba před 40 lety tak jiná? Jo, jasně, v USA asi daleko víc frčely halucinogenní drogy než dneska a vůbec, hipíci, pohoda a tak. Z moderních trendů mám naopak pocit, že kdo nedrží dietu, není ve stresu a není jeho snem stát se „kůl menežerem“ vybavenym zazmrdovanym newspeakem, nezaslouží si nic než bejt utracen. Sounds good. Vopravdu dneska lidi vobětujou většinu energie práci/škole/jinym povinnostem a potom jediný po čem toužej po příchodu domů je „vypnout mozek“ a nechat se bavit? Potom logicky nastupujou prostoduchý seriály, prostoduchý hry, prostoduchá hudba, prostoduchý zpravodajství.. v množství většim než malym.

Možná je to skutečně dobou, že lidi nemaj čas/chuť na „hodnotnou“/náročnou (co to vlastně je, že jo) zábavu. Dnešní svět mi připadá kapku komplikovanej. Vo kolika nástrojech naší denní potřeby vlastně můžem říct, že rozumíme jejich fungování? Že nejsme životně závislý na jejich (ne)spolehlivosti? Kdo vlastně může říct, že rozumí fungování světa? Jak z fyzikálního, tak společensko-ekonomickýho hlediska? Jo, vo finanční krizi se dočtete všude, každej, kdo má díru do zadnice tak vysvětluje co je její příčinou. Ale jak zabránit aby se něco podobnýho nevopakovalo? Je to vůbec možný? Šlo předpovídat, že tolik lidí nebude schopno splácet hypotéky? Bankéři a analytici maj tolik chytrejch názorů.. škoda že většinou až potom, co se někde něco podělá. Ale je to docela zajímavý dobrodružství žít ve světě, kterýmu v podstatě nikdo nerozumí a jenž se stává čim dál zvrhle složitější. Co jinýho si myslet vo světě, kde se dokážou uživit lidi jenom tim, že raděj ostatnim nebožákům jak vlastně správně žádat o zařazení do otrockýho pracovního procesu (=práce).. Viz různý rady jak napsat motivační dopisy nebo životopisy. Co to má bejt, soutěž ve znalosti nablblejch zdvořilostních frázi a schopnosti lízt do zadku? Ha, off-topic! Rychle pryč.

Ani bych se moc nedivil, kdyby lidi při řešení svejch každodenních strastí skutečně neměli na nic jinýho než jakousi žvejkačku pro mozek chuť. Avšak to by vyznělo moc depresivně. A Kultura kriplů přece nemá bejt smutný místo, ale naopak „fakt hustý“ pískoviště určený pro páchání i těch největších myšlenkovejch výtržností. Takže ve snaze vo pozitivní pointu prohlásim, že doba je fajn, akorát mnoho lidí asi nemá koule na to zorganizovat si život tak, aniž by se museli nechat krmit masovou zábavou, s rozvojem technologií tak všudypřítomnou. Jsem zvědav, co budu řikat za 10 let.

Celý článek...