Před týdnem jsem byl na Cloud Atlasu (Atlasu Mraků) a po dlouhé době jsem odcházel z kina s pocitem naprosté spokojenosti, ale s úplnou nevědomostí proč tomu tak je. 

Do kina jsem přišel absolutně žádnými znalosti o filmu, bez přečtení recenze či komentářů. Pustil jsem si trailer (pohyblivé obrázky musí být), poznal Toma Hankse a to bylo vše. Počkat! Nesmím zapomenout ještě hlášku neznámého občana sedícího za mnou „První polovička je dobrá, pak to stojí za hovno“. Naštěstí se mýlil.
Již z traileru je poznat se příběh je filmu je rozkouskován na 6 menších, na první pohled spolu nesouvisejících příběhů. Najdete tu 17. století, 19. století, současnost, 70. léta i budoucnost. Asi to nebude žádný spoiler, když vám prozradím, že mnoho herců tu hraje několik postav. Jestli se tím zmenšili náklady, nevím, pravdou je, že je to jev neokoukaný. Vtip však spočívá v tom, že herce poznáváte postupně a na 99% procent nepoznáte všechny postavy, které hrál např. Hugo Weaving – i když zrovna u něho je to nejspíš nejjednodušší. 
Aby to poznávání měl divák těžší, tak herci samozřejmě krom dobového oblečení mění i účesy a make-up. V několika případech lidskou rasu nebo dokonce pohlaví. V titulcích vám tvůrci vše prozradí, kdo hrál koho. Pro mě to bylo spíš zklamání, protože to byl důvod, proč bych se na film podíval znova. Gotta Catch ‚Em All!
Po filmu jsem při půlnoční procházce zpátky na kolej přemýšlel, co bych odpověděl, kdyby se mě někdo zeptal, o čem Cloud Atlas je. Jediné, co jsem byl v té chvíli schopen ze sebe vysoukat, bylo slovo „příběhy“ a od té doby se to nezměnilo. Je to zkrátka jen 6 příběhů, které tak zapadají do sebe, vyprávějí o tak odlišných postavách, že společně vytvářejí unikátní atmosféru. Kamarád vtipně poznamenal, že každý příběh by si zasloužil svoje vlastní zfilmování. 
Cloud Altas v mnohém připomíná Inception. Přepínání v mezi staletími je rychlé a divák se musí rychle zorientovat, kde děj zrovna je. Film budete milovat i pro soundtrack. Do hlavy se vám vryje theme filmu, které je vyňato ze sextetu pro orchestr – „Cloud Atlas“, který píše jeden hlavní hrdina. Do teď nevím zda vlastně existuje. Přeji si to.

Při hodnocení filmu na čsfd, jsem si přečetl názor random uživatele, že Cloud Atlas je odsouzen k tomu, aby ho vidělo málo lidí. Pochopil jsem. Vždyť i já jsem se o něm dočetl náhodou u tlamiczky na blogu, když jsem se hodně nudil, jinak bych ho nezaregistroval. Proto tu také píšu tuto osvětu pro čtenáře. Naštěstí jsem ze sebe vysoukal víc, než slovo „příběhy“, které byly všechno co jsem měl na začátku na jazyku. 
I když jsem měl spolu s kuřáckou pauzou promítače z filmu tříhodinový zážitek, chtěl jsem víc. Budete chtít taky, i když váš zadek bude nadávat, ať budete sedět na čemkoli. Cloud Atlas si zapamatujete.