Pokud vám Nintendo vstoupilo do povědomí až Nintendem DS, případně Wii, možná vám přijde Wii Zapper a podobné „nástavce“ na wiimote jako zvláštní experiment ze strany Nintenda. Nintendo ovšem vyrábělo nekonvenční periferie už od začátku.

První Zapper pro NES (Nintendo Entertainment System, Famicom v Japonsku – první domácí konzole od Nintenda) byl ještě vcelku obyčejná pistolka:


Zatímco Sega, Atari a ostatní výrobci 8bitových konzolí většinou sáhli po prověřeném tvaru světelné pistole, tedy napodobeninu nějaké více méně reálné ruční zbraně, Nintendo po příchodu SNES (Super Nintendo Entertainment System, nástupce NES) dostalo prima nápad oživit stereotyp. Vznikl tedy Super Nintendo Scope, světelná pistole velmi neobvyklých tvarů.

Jde o velmi raritní počin a přestože nesklidil takovou slávu jako výše zmíněný Zapper, zaslouží si snad ještě větší pozornost a to hned z několika důvodů. První je jednoznačně vzhled :


Věřím, že se mnou budete souhlasit – je to neuvěřitelně sexy věcička.:) Něco takového jsem prostě nikde jinde neviděl. No řekněte, neláká vás myšlenka sedět (popřípadě ležet, jako pravý partyzán) před vaši televizí s raketometem na rameni? Navíc má ovladač výborný design a ergonomii (tu ještě rozebereme, není to s ní totiž tak jednoduché). Zepředu je jasnou dominantou optická soustava, u těchto pistolí samozřejmost. Nad ní je malý infračervený vysílač. Následuje držadlo pro levou (pravou, jste-li levák) ruku s tlačítkem, které lze stisknout do čtyř směrů a zastává tu funkci miniaturního d-padu. Na tělo se potom upevní „dalekohled“. Nintendo myslelo i na leváky a tak jde připevnit z obou stran:


Na horní straně na první pohled zaujme velké červené tlačítko „FIRE“, tlačítko pro pauzu, vypnutí/zapnutí a aktivaci turba. Vzadu je pak prostor na 6 tužkových baterií. Ano, čtete správně – tento mazlík jich potřebuje k provozu 6. Ale uznejte… no neodpustili byste mu to…?:D


Teď už víme, jak Scope vypadá – ale jak se s ním vlastně hraje? V krabici s ovladačem naleznete IR přijímač, který si postavíte na televizi jako u Wii. Dále je přiložena cartridge jménem Scope 6. Jak název napovídá, obsahuje 6 her pro Nintendo Scope.


Zapneme tedy SNES, opřeme Scope o rameno a natěšeně čekáme, až to začně. Po zapnutí vás čeká kalibrace – díky dalekohledu je míření velmi, velmi přesné. Potom vás čeká výběr hry, které se v podstatě dělí na akční a relaxační. Mezi relaxačními najdete dvě variace na tetris a jedno střílení vykukujících obludek. Akční hry se všechny odehrávají ve vzduchu – střílení nalétávajících raket, střílení nalétávajících stíhaček a nalétávání na stíhačky. Jsou to spíše jednodušší hříčky, ale pobaví a to je hlavní. Rozhodně ovšem na SNES vyšly pro Scope i lepší hry… o těch zase někdy jindy.

Nahoře jsem psal, že to není s ergonomií tak jednoduché. Na jednu stranu je neuvěřitelně „cool“ mít na rameni raketomet, navíc se drží dost pohodlně – ovšem je nutné si uvědomit, že celá tahle hračka něco váží. A uvědomíte si to velice rychle, neboť vás do deseti minut začne chytat křeč do ramene levé ruky, která drží předek bazuky. S trochou šikovnosti se dá hrát i jednou rukou, ovšem není to ono. Navíc u některých je nutné používat onen kurzor, čili jsou obě ruce nutností. Také nezapomínejte, že pokud chcete něco trefit, musíte neustále koukat do hledáčku a je to trochu jako hrát nějakou FPS s nonstop zazoomovanou sniperkou. Nicméně je to tak neobvyklý zážitek, že tyhle mouchy nakonec přejdete. Ani ty přibalené, ani ty ostatní co jsem hrál, stejně nejsou na X hodin hraní v kuse. Navíc pokud si v sedě opřete ruce o nohy, křeč se jen tak nedostaví a můžete si hraní pořádně užít.

Co říct závěrem? Pokud by se vám snad tahle hračka dostala do rukou, rozhodně ji z nich už nedávejte. Je to perfektní úlet jednoho z největších hráčů na trhu s hrami, nevšední pocit z hraní – byť nijak zázračných her – a nakonec je to krásná věcička do výstavky, kterou se můžete chlubit známým. ;)