7 dní nazpět jsem osobně dohlížel na kvalitu zámořskýho hokeje v utkání NHL mezi Tampa Bay Lightning a New York Rangers, nutno dodat, že vokem poměrně dosti náročnym a představte si, takový náročný voko nevidělo celkově vůbec špatnou podívanou.
Že 7900Kč za vůbec ne špatnou podívanou není zrovna dvakrát příjemná suma, to už jsem dal najevo dřív, takže teď bych se rád zabejval zápasem samotnym. Zhodnocení jednou větou? Výrazně lepší podívanou než mohu sledovat v O2 Aréně při zápasech Slavie jsem nezaznamenal. Je to dobře, špatně, škandál, příjemný překvapení, nebo jako co? Těžko říct. Hokej je totiž v zásadě všude stejnej, potom už váš zážitek formujou jenom jemný rozdíly, který ne každýmu můžou připadat zajímavý a podstatný. A určitě ne laickejm snobům s důkladnym mediálnim průplachem mozku, co čekali na ledě div ne poskakující klokany a zjevení Ježíše. Já si vychutnal ty jemný rozdíly mezi hrou v NHL a u nás v extralize. Nenadávám.

V NHL se hraje svižnějš. Neřikám automaticky, že s vyššim nasazenim, ale celkově je hra rychlejší. Střední pásmo zaujímá voproti ELH menší plochu a pro zámořský plejery znamená něco jako hořící autobus pro pasažéry, čili motivaci hlavně se rychle dostat pryč. Jedna přihrávka vod beka na útočníka, pár rychlejch kroků v prostřední třetině, nahodit a jde se válčit – přímočarost, to je to slovo. Zatimco český kluby jsou zvyklý kombinovat, snažit se dostat do co nejvýhodnější pozice ještě před přejetim útočný modrý.. Pak už záleží jenom na individuálnim vkusu, co komu přijde záživnější. Větší přímočarost znamená mj. I víc kontaktů, souboje se dohrávaj s mnohem větší vervou. Teoreticky se tak na ledě pořád něco děje, i když nemusí jít pokaždý vo nijak přehnaně výživnou potravu pro hokejový labužníky. Stejně jako pravý zámořský bitky. Možná bych si měl připadat jako starej nevrlej nevděčnej dědek, ale samoúčelná boxerská vložka dvou stokilovejch goril co se sotva držej na bruslích ve mně extázi nevzbudila.

Naopak hodně potěšila první lajna Rangers. Útočníci Naslund-Gomez-Drury v kombinaci s bekama Reddenem a Rozsívalem často dokázali roztočit v pásmu Tampu hodně solidní kolotoč plnej rychlejch kombinací a střel z voleje. Předevšim Scott Gomez pracoval parádně, neskutečně aktivní hráč. Obránce Rozsíval zase zaujal slušnou tvořivostí, zakládal skoro každou útočnou akci Rangers, nebál se puku a vůbec, jako bejvalýho zadáka mě vždycky nadstandardně kvalitní výkon beků potěší.

Tampa Bay naopak v týmu nikoho podobnýho neměla, proto její akce často vázly už na začátku. Nakonec, 4 střely na branku v polovině utkání hovořej za vše. Přece jenom Blesky budou rádi za play-off, tak co čekat, že. Spíš mi vadily častý a relativně dlouhý komerční přestávky (3x za třetinu), tomu řikám regulérní vopruz. Holt ty hokejisti tam nehrajou za rohlík se šunkou.

Jinak 8.10. jsem pro změnu navštívil zápas Ligy mistrů mezi Slavií a Linköpingem a hele ji, kvalitní podívanou, zcela určitě ne horší než dílo borců z USA. Vzhledem k čistýmu ledu a dresům bez reklam se jednalo rovněž i vo vysoce estetickej zážitek. Kromě splnění si dětskýho snu – vidět zápas NHL – docela potěší přesvědčení se, že se těch 9 let sledování naší ligy krmim poměrně hodnotnou potravou. K nezaplacení.

Celý článek...