Promiňte nám ten malinko bulvární titulek, pod kterým byste si pravděpodobně představovali trochu něco jiného, než bude následovat. Budeme se bavit o tom, jak hrajeme, v jaké poloze a na jakých nejbizarnějších místech jsme to dělali, teda jako hráli samozřejmě :)

Robotron:
Nejbizarnější místa rovnou přenechávám těm, jež vlastní Dska, PSPčka, herní Notebooky a jiné hračky do ruky. V tom smyslu bych se snad mohl pochlubit jen s digitální hrou Jen počkej zajíci, která se kdysi stala absolutním akčním hitem jednoho pionýrského tábora v roce už nevím jakém a na místě už zcela zapomenutém. Ale k věci, jak hraju. Včera mě v redakční diskusi překvapila zmínka, že Mr_wawra snad nejraději hraje v leže! Ha! :) Jelikož Mr_wawra je také Wiičkař, hned mě pobavila představa, jak v duchnách válčí a zuřivě máchá s Wii ovladačem. Ale pak jsem si sám představil, že dříve, hlavně když jsem byl nemocný, mě napadalo, jaká by to byla paráda, místo toho, abych tu tak blbě ležel a čuměl do zdi, si zahrál nějakou hru. Jenže počítač byl daleko, Nintendo s televizí ještě dál, tak jsem to ani nikdy nezkusil. Tedy v poloze jsem naprostý konzervativec. U PC pěkně na otočném křesle, ale musím říci, že jak jsem starší, už mi více vyhovuje poloha v křesle rozvalená u PS3. Zkrátka pohodička. Snad by byla ještě záhodná zmínka, o nějakých pomůckách, povzbuzovadlech, nebo tak. Musím říci, že jsem jedním z těch notoricky vylévajících pařanů čehokoli do klávesnice, nejvíce hlavně kafe. A tak po zkušenostech se snažím striktně dodržovat pařanskou životosprávu, něco si zahrát a pak něco sníst, vypít, prostě odděleně, aby se už nikdy nestalo další neštěstí :)

Overwatch:
Vzhledem k tomu, že jsem tvor líný a značně pohodlný, hraji převážně v pozicích, které nevyžadují zvýšenou námahu. Když jsem měl PlayStation, hrával jsem převážně na gauči, většinou v sedě. Ovšem stejně jako u sexu jedna poloha po čase omrzí, stalo se tak i s herním gaučem. Začal jsem hrávat v leže, pod gaučem, nad gaučem, na opěradle a různě jsem se geometricky přeskupoval tak, jak mi to kabel k prvnímu Dual Shocku dovolil.
Aktuální herní stroj je notebook a nejčastejší místo je na stole. Teda notebook leží na stole a já jsem v mírném zhoupnutí na mém uber masivně koženém houpacím křesle s klávesnicí či gamepadem na stehnech. Pohodička. Na to, kolik takový notebook nabízí kreativních poloh při hraní jsem jich zatím moc nevyzkoušel. Kromě standardního a nezajímavého sezení je to občas hraní ve stoje, zejména ve chvílích, kdy musím ve hře něco rychle udělat, ale zároveň musím jít taky obrátit maso na pánvi, jinak mám po obědě. To je adrenalin panečku, bojovat s časovým limitem ve hře a zároveň do toho slyšet pomalu se připalující hovězí. Občasné hraní v posteli je docela pohodlné, ale tam praktikuji pouze Race Driver GRID, protože s gamepadem se v posteli domluvím jednoduše. Horší je, když se do toho zažeru tak, že ležím na břiše dvě hodiny a to mě pak brní ruce tak kvalitně, že se musím překulit na záda a čekat se zkroucenýma rukama až se mi zase prokrví a budou hýbatelné. Ještě že mě v této bizarní poloze (zatím) nikdo nepřistihl.
A nejbizarnější místo? V kanclu v práci? V baru? V autě? Ve vaně? Nic přehnaně originálního, věřím, že mě leckdo trumfne.

Mr. Wáwra:
Robotron nelže, skutečně rád hraju (na konzolích) vleže. Televizi mám strategicky umístěnou před postelí, takže když už si najdu čas na hraní, výsledkem je parádní požitkářskej zážitek. Hezky polštář pod hlavu, nohy natáhnout, gamepad na pupek, vedle sebe položit tác s pochutinama a to je pak blaho. Víte, dneska se lidi šiděj i při uspokojování základních životních potřeb – k vobědu do sebe rychle naházet rychlý žrádlo, večer rychlou sprchu, v noci se rychle vožrat tvrdym alkoholem.. stylový jak poštovní poukázka. Hra se ale, jako každý jiný umělecký dílo, musí umět taky náležitě vychutnat. Představa, že hraju třeba takový ICO nebo Okami na mrňavý CRT televizi v obýváku, kde navíc každou chvíli někdo chodí a něco chce, mi přijde podobně zparchantělá jako jít konzumovat foie gras do zaplivanýho bufetu. Jinak jsem slušnej člověk, takže nějaký bizarnosti a úchylnosti čekejte jinde .)

SKACE:
Začal bych nejdřív tím nejbizardnějším místem – lakovací komora, všude výpary z barev, podlaha se vytírá acetonem a já si sedím metr od otevřenýho sudu s ředidlem, na mobilu motocross a v držce cigáro :) Málokdo to ví, ale když by vám spadlo do kýble s ředidlem, tak nevybouchne… Tak to jsem trošku odbočil, ale zpět k uspořádáním věcí na stole. Pod monitorem se mi válí Xbox360, nalevo stojí na stole obrovskej case, napravo notebook a mezi nohama mi leží subwoofer. Co se týče hraní na kompu, tak tam se kromě ležení na židli s opřenou hlavou o spodek opěradla zad nic vymyslet nedá… Zato Xbox, to už je jiná. Občas se přistihnu, jak ho hnátama obmotám a špičkama se při tom dotýkám zdi za stolem. Stejnětak nejsem línej vyhodit nožky 40cm nad úroveň stolu a položit si je na case. Když už spustím nějaký závody, tak na tý 17″ mrše není nic vidět… (Proč jsou ty hry dělaný tak, že jedinej užitečnej výhled je 10×10 pixelů uprostřed obrazovky…) Musím se nalepit až k monitoru a to jaksi znemožňuje provozovat „ležing“ na židli. Nervně přitom kopu nohama, kolikrát skopnu subáč, nebo z něj vytrhám kabely… Noťas je zatím svatej – kvůli němu si i meju ruce, abych ho nezaprasil, ale i to přijde :)

Celý článek...