Nedostáváme se už náhodou do fáze, kdy budou ve hrách zajímavé a kvalitní příběhy, které budou hráči kvalitně podány? Nastává konečně doba, kdy se na příbězích a jeho různých aspektech přestane šetřit a bude jedním z nosných pilířů moderních tří áčkových her?

K tomuto článku mě inspirovalo Grand Theft Auto 4. Bohužel jsem to ještě nehrál, ale velmi mě zaujalo přijetí této hry. Dřív se vždycky povídalo o tom jak je to cool, jak tam jde dělat to nebo ono, jak vypadá grafika, jak je velké to město, jak se ovládají motorky a podobně. Teď přišlo GTA 4 a samozřejmě že se probírají zase víceméně podobné věci, ale neméně důležitý důraz je kladen na příběh, postavy, dialogy a dabing. Při vydání GTA4 se spíše mluvilo o těch technických a hratelnostních aspektech, ale nyní, s vydáním The Lost and Damned se karta obrátila. Nadšení z nového, next-genového GTAčka opadlo a na povrch se začínají dostávat zajímavější věci, než jen grafika, motorky a nové zbraně.

Prakticky v každém zahraničním podcastu (a to jich poslouchám docela dost) se velmi intenzivně řeší Johnny Klebitz, Billy Grey, Niko Bellic a další. Vedou se vzrušující diskuze nad jejich příběhy, emocemi, motivací a nad vzájemnými vztahy. Někteří dokonce začínají příběh, postavy a celý setting přirovnávat k Scorseseho filmům. A to je co říct. Nejen že Rockstar dokáže udělat skvělou hru a umí veřejnost šokovat, oni taky umí vytvořit zajímavé a uvěřitelné postavy. Uvěřitelné především. Vývojáři (marketingové oddělení) na to šli ale od lesa – už v prvním traileru postupně představili hlavní postavy TLaD a následovalo několik kratičkých trailerů, které se věnovaly vždy jen konkrétní postavě.

Nemá tedy herní průmysl už jednou nohou nakročeno do bouřlivých vod vzrušujících příběhů, interesantních postav a dech beroucích zápletek? V určitých žánrech se setkáváme s rozvinutým příběhem a propracovanými postavami už od pradávna, ale pořád se jedná o poměrně okrajové žánry. Když půjdete do kina i na nějaký blbější blockbuster, tak i poměrně nedůležitá postava bude alespoň něčím zajímavá. Příběhové pozadí spousty herních postav může být hráči poměrně ukradené, většinou jde totiž jen a pouze o hlavní postavu. Když tedy nejde zrovna o rozstřílení stovek emzáků.

Je pěkné vidět, že se do toho Rockstar obul a vysoustružil zajímavý setting a uvěřitelné postavy. Bohužel je to jeden z mála případů – proto jsme v těch příběhových vodách zatím jen jednou nohou. A kdy tam nakročíme druhou? Až se přestanou dělat němí a blbí hrdinové a až se Princ z Persie přestane chovat jako malý americký fracek.