Mimozemšťané útočí na naši planetu! Poslední minuty lidstva se přibližují, a to ještě není rok 2012, chaos vládne v ulicích a první černý prezident Spojených států podepisuje protokol o použití atomových zbraní. Tak přesně takhle by film vystihl někdo, kdo District 9 neviděl. A jelikož já jsem ho viděl, začnu znova a lépe: Mimozemšťané do koncentračního tábora! Pryč s nimi, nejsou tady vítáni! Anebo ještě lépe, naložte je zpět do té levitující plechovky a klidně je tam zavřete společně s doživotní zásobou kočičího žrádla, ať už máme po dlouhých dvaceti letech zasloužený klid!

District 9, momentálně okupující naše sterilní, ale jinak v zásadě milé, multiplexy je takový malý div filmového světa. Pod debutujícím režisérem vznikl snímek shromažďující to nejlepší, nejdivnější a nejodvázanější z myslí filmových, ale i herních, fandů. A ano, teď ze mě mluví euforie ze včerejšího promítání, které jsem si opravdu užil, a to i přesto, že jsem si s sebou nevzal Subway, McDonalda ani popcorn. Podobné filmy totiž můžu, moc se mi líbí, vyrostl jsem na nich a taky… chci někdy takový v budoucnu natočit! Mám velké cíle? Ani bych neřekl. Vždyť to, co nebylo možné před deseti lety, dnes díky levným technologiím může kdokoliv: tedy natočit si svůj film a pak ho distribuovat na internetu. No a za takových deset let bude určitě něco takového jako District 9 možné udělat na koleni, aniž by hrozilo, že si ho pod tíhou dluhů zmrzačím. Aby nedošlo k mýlce, slib to není, nijak se tady nezavazuji, to v žádném případě! Prostě rád bych někdy natočil takový pěkný film o mimozemšťanské invazi. Hmm…

Kdybych ale chtěl své nadšení z Districtu 9 nějak využít už dnes, rozhodoval bych se mezi knížkou a hrou. Psát knihu je na dlouho, takže bych se pustil asi do té hry. A jak by se hrála? Následovně:

Ještě předtím trochu odbočím. Vypadá to, že hodně lidí si po zhlédnutí District 9 ve vlastní hlavě představuje, že je to zfilmované Halo, další v něm vidí Half Life, někdo (*cough) Another World, který se akorát přesunulo z tajemné planety na Zem, a taky si můžete někde přečíst, že autoři čerpají z počítačových stříleček, protože tam mají ti emzáci ty super zbraně připomínající náhodnou sci-fi doomovku (!). Ať je to ale jakkoliv, oficiálně to podle žádné hry není a když už by měla existovat nějaká předloha, tak je to televizní minisérie V jako vítězství.

Jak by tedy vypadala herní adaptace podle mě? (SPOILERS ahead)

Ve hře by nebyl na ovládání jediný hrdina, nýbrž dva, a možná až tři. Žánrově by šlo o third person hru s tím, že by se v jistých pasážích měnil pohled do 2D, aby hráč zbytečně nebloudil a hlavně, aby to bylo více strhující. Dějovou linku bych okopíroval z filmu (abych nezklamal filmové fandy) a hra by začínala útěkem Wikuse z jatek. Tam by byla k ovládání jedna postava. V případě návratu pro lahvičku by se ale hráč ujal i druhého člomzáka – Christophera. Pasáž návratu by se nejdřív musela projít s Wikusem. Po úspěšném zakončení mise by se „zaktivoval“ Christopher, kterého jste předtím neviděli. Na rozdíl od minule ale vidíte druhého „parťáka“, tedy Wikuse, který dělá přesně to, co jste s ním před chvílí dělali vy. A na tomhle způsobu by stál celý single player. V případě, kdyby Wikuse smrtelně zranili, museli byste ho s Christopherem zachránit, najít ono osudné místo a z té brindy ho vytáhnout (skrze mimozemský uzdravovací impuls). Kdoví jestli by něco takového mohlo fungovat, možná ano? Zahrál by si to někdo?