„Kam s ním?“, nabízí se známá nerudovská otázka, svou významností přesahující od 19. století do současnosti – kam s mrtvolou, která člověku akorát hnije ve skříni?

Troufnu-li si hádat, tak možná právě i všudypřítomná banalizace veškerýho lidskýho jednání, pro příklad viz perex, měla nezanedbatelnej vliv na pocuchání psýchy hlavní postavy filmu Benny’s Video, mladíka Bennyho.

-Proč u sebe doma zabít jednodenní známost a jen tak mimoděk vše nechat zaznamenané na domácím videu? Špatná otázka. Tak tedy: Proč vlastně NEZABÍT u sebe doma jednodenní známost?
„Chtěl jsem vědět jaký to je.“
Otázky „Jaký to je? Vidět na vlastní oči, zažít..?“ upoutávávají dětskou zvědavost. Stejně se ptala i Bennyho obět při koukání na záběry zabijačky na venkovském sídle chlapcových rodičů.
Smrt a násilí stále fascinuje. Jakkoli se na člověka více či méně skrytě, přesto však neodbytně, usmívá z veškeré masové produkce. Produkce masové, globální kultury, masová produkce standardizovaného masa do standardizovaných hamburgerů. Toho všeho je Benno pravidelným konzumentem.
Standardizovaným středostavovským životem jedináčka snadno zahnán do introvertního přežívání ve své zatemněné kobce (prototyp budoucího sídla pařana MMORPG?). Úžasný svět blahobytu a možností nabízí nekonečně plynoucí tok (televizních) zážitků a dobrodružství (‚Nebojte se odvázat!‘ láká Nova na sledování Comebacku), úžasný svět blahobytu překypuje žrádlem a žranicí, ale hlavně luxusem bez hodnot.
Aby skutečně Benny zažil zdánlivě posvátný moment (byť kapku svérázného ražení), zkusí tedy zabít.

Racionální rodičové po zjištění pečlivě zvažují možnosti. Naplánují a zvažují, co s tělem, synátora ‚za odměnu‘ pošlou do Egypta, aby získali čas zahladit stopy a vše se vrátí do normálních kolejí. Eh..?

Kouzelně na hovno bylo uvažování otce, na pohled typického zástupce vyššího kancelářského proletariátu:
„Jaké jsou možnosti.. buď se přizná a půjde do ústavu. Nebo můžeme mlčet.“ Můžeme mlčet. A třeba bude moci narušený syn banálně přežívat v narušené banální společnosti stejným banálním způsobem jako my, mohli by dále uvažovat rodiče. Stejně asi moc koukal na násilné filmy. Jo, to bude ono..

„Existuje skutečně nějaký ultimátní důvod, proč nezabít? Co by se vlastně změnilo, kdybych zabil? Kdybych se zabil?“ Rodiče pravidelně prchající na venkov by aspoň měli více času na zvelebení venkovského sídla. Spolužáci/kolegové pojedou v klidu dál. A McDonald, MTV, videopůjčovna, věrní společnící mého života? Taky pojedou dál.“ – i takto mohl Benny smýšlet

(btw, další banální průpovídka se přímo nabízí: na vytvoření geniálně depresivní atmosféry bezvýchodnosti, mrazivosti a zvrácenosti filmařům stačí de facto jateční pistola, osoba usmrcená jateční pistolí a kulisy panelákovýho bytu.)

http://www.csfd.cz/film/33742-bennys-video/