Jako malý jsem snil, že budu buď popelářem, nebo prodavačem zmrzliny. Ani jedno se mi nevyplnilo, ale proč to píšu? Řada mladších náruživých hráčů možná sní o tom, že jednou se k hrám dostanou i z druhé strany, tedy profesí. Způsobů, jak si v práci „hrát“, je celá řada. Nejlepší je asi hry přímo vytvářet, nebo se stát herním novinářem a svým „hraním si“ informovat druhé hráče a ještě za to dostávat plat. No kdo by to nechtěl! Sám však pracuji v herním obchodě, a tak mě napadlo, že bych popsal, jak vlastně taková práce u prodeje her vypadá.

GE je firmička na počet zaměstnanců malá, jako tomu ostatně u převážně internetového podnikání bývá. Takže když jsem do GE nastoupil (oficiálně jako grafik), bylo mi řečeno, že budu dělat trochu ode všeho. A to také dělám. Takže jak se vlastně v internetovém herním obchodě pracuje?

Ohledně grafiky a reklamy je potřeba si rozumět s grafickými programy na úpravu bitmapových obrázků. To když vytváříte např. bannery na stránku, sestavujete mozaiku oficiálních podkladů a k tomu přidáte nějaký vlastní text, jako třeba: kdo si u nás Mafii 2 koupí, rozhodně neprohloupí! Nebo něco takového, méně blbého ;) Dále je dobré umět svá grafická dílka rozpohybovat buď v gifech, nebo ve flashi. Ono totiž co se hýbe, na to lidé více klikají (aspoň se to říká). Bannery se pak umisťují kromě domovské stránky obchodu na stránky s inzercí reklamy, jako třeba jsou herní magazíny.

Další věc je psaní marketingových textů na weby, s kterými má obchod smlouvu. Takové texty se píší buď formou novinek, či reklamních článků a vypadají asi jako: Dorazila k nám speciální edice Starcraft 2, podívejte se, jak je mňamózní, a co všechno obsahuje…. (zase, či tak něco ;).

Se schopností trošku umět psát souvisí i přidávání her do databáze herního obchodu, aby si je zákazníci vůbec mohli koupit. Některé obchody své texty kopírují z jiných zdrojů, já si ale zakládám na tom, aby byl popis ke hrám vždy původní / vlastní. K tomu mi určitě dopomohla kariéra (i když malá) herního novináře i trocha toho blogování a pak především znalost her a angličtina, nejvíce odkoukaná zase z her. – Vždycky je lepší texty psát přímo od zdroje a nikoli přepisovat to, co přepsali jiní už desetkrát.

To by byla práce u počítače, k sezení. Ale jestli si myslíte, že u sedavého zaměstnání budete v herním obchodě pěkně kynout, to byste se spletli. Každou chvíli někdo zavolá, „můžeš mi pomoct“? Tady prosim ťe odnes ty balíky, rozbal je a hry zkontroluj, jestli jsou v pořádku. A takové balíky váží i třeba třicet kilo a musí se nosit po schodech do prvního patra (čistě naše záležitost:).

Často se také stane, že kolega starající se o balení her zrovna nestíhá, takže grafik přiběhne a hned kontroluje hry, jestli jsou správně přiřazené k fakturám, pokud ano, tak je strká jednu po druhé do obálek, a na větší zásilky si bere lepenku a v mžiku utíká do vedlejšího skladu pro krabice pro všechny ty wiička, ps3jky, speciální edice her, kytary ke Guitar Hero, joysticky, taneční podložky, atd. atd. A když se to všechno zabalí, odpoledne se to vezme pěkně dolů a pomůže se panu pošťákovi s pytli her a herním příslušenstvím do auta.

Tím to ale nekončí. Pokud někdo z kolegů u prodeje je nemocný, má dovolenou, nebo prostě není přítomen, grafik naběhne za stůl a už vás zdraví: „Dobrý den, co pak to bude? Máte u nás objednávku? Aha, to číslo nehledejte, jméno bude stačit, hned si vás najdu. To máme Machinárium a Posel Smrti 2. Tady prosím, budete na to chtít tašku?“

A pak zase zpátky k počítači, vytvořit grafiku do newsletteru, napsat manuál, nebo zmozaikovat pozadí na hlavní stránku, opravit text u produktu, pracovat na novém designu webu, vyzkoušet pár her na reklamaci, ve chvilkách si otevřít herní weby, přečíst si novinky, podívat se na článek a recenzi (člověk musí být v herním obraze). A hned zase někdo volá: „Ty máš doma DSi? Pani by se chtěla na něco optat.“ „Že jsem hned tam“!…

A mimo to zvedání telefonu a odpovídání na možné a občas i malinko nemožné dotazy…

Celkově si ale práci v internetovém herním obchodě nemůžu vynachválit. Nejsem si sice jistý, zda u toho zůstanu až do důchodu, ale momentálně jsem spokojen. Práce je to činorodá, zajímavá, a o to víc pro herního nadšence.

A co je k tomu vlastně zapotřebí umět a znát? Trochu toho, trochu tamtoho, ostatní se člověk naučí praxí. Aspoň pasivně angličtinu, dobrou znalost her, nejlépe na více platformách, jak PC, tak konzolí (nikdy nevíte, kdo se zrovna na co zeptá). Celkově povědomí o herním průmyslu, které si ale myslím, že má každý zkušenější hráč. Cokoli, co člověk umí navíc, vždycky se najde nějaký způsob, jak to uplatnit.

Takže až se vás, školáci, někdo zase zeptá: Čím bys chtěl/a být, až vyrosteš? Vůbec se nebojte říci kromě obligátních popelářů, kosmonautů a prodavačů zmrzliny: „Sím, já chci prodávat hry!“

Celý článek...