nam_rood

Nam Rood

Ještě před GamePage tu byl Špatný vliv. Anglický pořad o videohrách s dívkou Violet, Andym a cheaterem Namem, který na obrazovkách televize Nóva informoval, dost možná i o aktuálním, dění na scéně zábavního softvéru. Byl nový, neokoukaný a po všech stránkách úžasný.

Čeští diváci ho sledovali od jeho druhé sezóny. Protože ta první běžela, ještě když frekvenci Nóvy „okupovala“ ČT2. Tehdy šlo ve hrách ještě o docela neškodnou zábavu, proto se Špatný vliv nebral nijak vážně. Koncem devadesátých let, kdy se v herním průmyslu začal rapidně zvyšovat počet sebevražd už Špatný vliv došpatněl a nějaký rok na to se objevil GamePage, známý pořad se Zuzkou (nebo jak se jmenovala) a občasnými cameo vstupy redaktorů-celebrit herních časopisů. Mám ale pocit, že kvalitě Špatného vlivu se nikdy nepřiblížil.

Měl něco do sebe. Člověk se dozvěděl v poživatelném formátu vše, co potřeboval. Vyšla nová konzole? Dozvěděli jsme se, že má šestnáct spojovacích vodičů mezi čipy, což znamenalo, že konzole mohla zpracovávat dvakrát více informací v jednom okamžiku, než mašinka z předchozí generace. Namísto recenzí tu byly Quick Playe – kde hráči popisovali, co se ve hře právě děje a co se má udělat. Hru pak vyhodnotili zvlášť chlapci a zvlášť děvčata. Na to se výsledné skóre správně genderově zprůměrovalo.

Objevilo se něco nového? Špatný vliv o tom informoval. Ať už to byla nová technologie, hra nebo nový cheat, který si Nam připlácl na čelo. Vlastně už si toho po pravdě moc nevybavuji – přece jen je to dvacet let, už – takže video nahoře mi paměť alespoň trochu osvěžilo. A když už nic jiného, Špatný vliv je důkazem toho, že videohry nikdy nebyly doménou chlap(c)ů. Už tehdy je hrálo spousta dívek (žen), dokonce je i hodnotily. No, a pak přijdou feministky a tvrdí nám něco úplně jiného. Ale kdo by je poslouchal.

Co mi přišlo docela vtipné: když došlo na soutěž, v českém dabingu se mluvilo o možnosti vyhrát český časopis Excalibur.

Na konci článku už můžu jen konstatovat, že díky Špatnému vlivu jsem získal základní znalosti o různých herních přístrojích (i „obskurních“ jako Neo Geo) a dozvěděl jsem se o zajímavých hrách, jako je Paper Boy a spoustě dalších, které se docela možná neobjevily ani na stránkách tehdy začínajícího o-všech-hrách-píšícího SCORE.

(za kompletní český díl thx to: factor6)