Momentalne neni hra, ktera by vice rezonovala webem. Recenze, dojmy, megahype, doprovazeny i megaflame viz „pripady“ Bonuswebu, Tiscali i Hrej. To co zacalo target renderem v roce 2005 se konecne priblizilo finalnimu vypusteni mezi hrace a na presvedceni poslednich vahavcu Sony vypustila demo ponekud drive, nez bylo planovano (puvodne na den launche 27.2.09). Je potreba drzet prst na tepu doby, tak se na nej ted podivame, prestoze bysme na KK jinak nejakym demem cas neztraceli :) 


Prvni co me upoutalo hned po spusteni, bylo to, ze me vlastne nic neupoutalo. Grafika mi po tech letech a videich uz prijde naprosto normalni, pouze jako dnesni nadprumer. Kvalita textur je dost promenliva, jak na postavach, tak v okoli, jde videt, ze se nenapadne setrilo kde se dalo. Ale je pravda, ze si toho pri zbesilem pobihani ani hrac nestaci vsimat a jako celek to vypada dobre. A to hlavne diky vsudepritomnym particular efektum, a praci se svetelnymi zdroji na ktere ostatne Guerrilla koupila specialni middleware. Celkove je dojem z graficke prezentace dobry, ale rozhodne necekejte revoluci, me dokonce ani neprijde, ze by tohle nejakym zpusobem posunulo graficke moznosti soucasnych konzoli nekam dal. Guerrilla to proste vyvijela tak dlouho az hra stacila zastarat. Jejich skoda, pred dvema lety to mohlo byt uplne jinak.

Zvuk je perfektni, majitele lepsich 5+1 a vice soustav bodou jasat. Vsechny vybuchy a strelba se ozyvaji opravdu ze smeru odkud prichazeji, pokrikovani partaku taktez. Zvuky jsou plne a zneji naprosto verohodne. Hudebni podkres je orchestralni soundtrack, za ktery by se nemusel stydet zadny velkofilm. Prave tady jsou nejvice citit penize z obrovskeho budgetu, ktery Sony do hry nalila. Mimochodem, natacelo se to v Abbey Road. DTS-HD a TrueHD + 7.1 plne podporovano. Kdyz to shrnu, technologicky asi nejlepsi ozvuceni , ktere bylo pro hru udelano.

Nakonec jsem si nechal to nejdulezitejsi……a to je pochopitelne hratelnost. Vezmu to pekne od zacatku. Kdyz konecne zmizela na pomery konzoli dlouha nahravaci obrazovka, objevuji se primo ve vysadkovem modulu. Bordel, kour, hulakani partaku, ted dokonce kolem proletel mene stastny vojak z vedlejsiho vysadku, ktery to dostal od Hellganske obrany. Ok, po uspesnem pristani vybiham ho vravy, strilim do par prvnich (predskriptovanych) Hellgastu. Pokracujeme dal, Hellgani nas odstreluji z budov, zkousim se strefit normalne… ani nahodou. Prepinam na presne mireni a konecne se trefuji. Jenze tim upoutam pozornost a ostatni zahajuji mym smerem pomerne presnou palbu. Zmatene se snazim uhnout a padam na zem. Restart… padam na zem. Aha, takze to nebude zase tak uplne jako v COD. Tentokrat uz nebezim berserk, osvojuji si system kryti, ktery je vyborne reseny (az na nutnost drzet tlacitko krytu celou dobu, to je opruz), lze si zamerit protivnika a jen ocas rychle vykouknout a poslat mu par smrticich pozdravu. Odstreluji most a pokracujeme na plaz.

Hellgani se sypou z transporteru a tak hazim granaty. Hm, tak az na jednoho vsichni v pohode uhnuli. Nechavam rozbusku aktivovat granat v ruce dele a teprve potom ho hazim, tentokrat s mnohem lepsi vysledkem, Hellgani leti s vykrikem do stran. Kryji se a sejmu oba kulometciky na transporterech, jedeme dal, pokracujeme v akci. Je potreba otevrit vrata a tak vytahem podnikame diverzni akci, jen s jednim clenem teamu.

Jsme na ochozu, ve vyhode. Hazim dolu Hellhanum granat, aby se jim lepe konverzovalo. Pribihaji posily a nahle litaji kulky ze vsech stran. Zkousim strilet z ochozu, ale moc me to nebere, tak hrdinne preskakuji zabradli (skok je mimochodem konecne pekne udelany, zadna levitace jako v 90% jinych her) a vrham se do viru akce. Jednoho Hellgana trefuji do hlavy a musim se schovat, ostani se okamzite pomerne schopne preskupuji a zahajuji presnou palbu. Libi se mi, ze si dokazou najit jakoukoliv skviru a pres ni ucinne palit. Partak je zrejme unaveny, protoze si leha na zem a obcas vola na medika. Jeho vec. Takticky odstreluji Hellgany, az zbyva posledni. Celkem si verim, tak vybiham head to head a kropim ho. Zbabele utika za roh nejakych polic uprostred haly. Bavim se a obiham police, jemu na proti. Chci si ho vychutnat tak strilim jen kratkou nepresnou davku, Hellgan prcha za roh. Tentokrat bezim za nim. Ehhh…dostavam dve rany pazbou a jdu na zem. Smeju se spokojene a davam restart.  

Tak to je Killzone 2. Hratelnost je hodne zivelna a zabavna, zcela napravuje dojem ze hry. Bez ni by to bylo jen slusne tech demo. Neni to zadny posouvac zanru, nebo inovator, ale dobre odvedene remeslo. Hodne skriptovane, ale to je dan za hutnost valecne vravy. AI neni zadny zazrak (uz ve Far Cry 1 byla nepochybne lepsi), ale je funcni a obcas dokaze mile prekvapit a hrace zabit. Na vyssi obtiznosti (v demu je jen stredni) to urcite bude mit ten spravny challenging po kterem hraci tolik volaji, protoze hry se stavaji stale jednodussi. I kdyz jsem hru nesledoval s buhvijakym zajmem, musim priznat, ze me hratelnost nakonec dostala, na ovladani jsem si rychle zvykl a demo jsem dohral nekolikrat a pravdepodobne jeste nekolikrat dohraju, protoze hra ma zvlastni magnetismus, ktery ma jen malo her. Kazdopadne doporucuji vyzkouset.

Celý článek...