Aneb díl č. 786 na téma „Co chybí hrám“. Tentokrát se budem zabejvat absencí seriózních a mrazivejch námětů v herní produkci. Rádi byste okusili zážitek jako například z filmu Mechanický pomeranč i v interaktivní podobě? Máte smůlu. Na něco takovýho prostě současný tvůrci komerčních her nemaj koule. Ani nesměj mít na něco takovýho koule.

V momentě, kdy se proti sebemíň kontroverznímu vobsahu ve hrách vokamžitě vozývá banda různejch těžce politicky korektních magorů, v momentě, kdy si hra prostě nemůže dovolit zároveň zobrazovat zároveň násilí a erotiku aby náhodou nedostala nálepku „pouze pro dospělé“, tak to potom můžeme čekat jen rádoby drsné střílečky se zombíky a litry umělé krve, případně „cool“ válečné hry, kde krev pro změnu neteče skoro vůbec. Nevadí, že většinu herních námětů trumfne v hlubokomyslnosti i poslední číslo Čtyřlístku, nevadí, že místo seriózních témat se ve hrách pořád vobjevujou ty stejně blbý klišé (zabij všechny, pomsti svou rodinu, ovládní město, nakopej prdel emzákům z planety Z..), hlavně ať se nikdo necítí dotčen, nedejbože aby byla vyvolána ve společnosti debata nad nějakým námětem! Myslel tady někdo na děti proboha? Děti, hlavně ať jsou ochráněné děti! A peníze vydavatelů samozřejmě.

Mně se vohromně líbí hra Canis Canem Edit (v Severní Americe Bully). Je to vlastně takový GTA zasazený do prostředí střední školy plný šikany. Hlavní hrdina se snaží v tomto prostředí přežít a nakonec zjednat nápravu. Jelikož je to dílko vod Rockstar Games, celá hra je narvaná drsnym humorem a ironií. Přestože pointu titulu (boj proti šikaně) lze rozhodně voznačit jako pozitivní, stejně byl např. v Brazíli zakázán. A to v celý hře neukápla ani kapka krve a k vidění nebylo ani jedno odhalený ženský prso!

Dále mě zaujala hra No More Heroes pro Wii. Na tuhle záležitost vod tvůrce Killer7 jsem se těšil dlouho a těšil jsem se na ni hodně. Do doby než vyšlo najevo, že v evropský verzi nebude krev. Což je u stylizovaný hry, kde tečou gejzíry kreslený krve, takovej menší detail a řekněme zásah do záměrů umělce. Zkriplenou verzi hry si vydavatel může strčit víte kam.

Počítačový hry se zkrátka staly už moc velkym byznysem, kde sebemenší náznak kontroverze může vyvolat velký problémy (protesty, přísnej rating, zákaz prodeje). Není divu, že vydavatel preferuje nezávadnej vobsah. Sice sterilní, suchej, hloupej a povrchní, ale hladce se prodávající.

Chtělo by to vopravdu nezávislou platformu pro distribuci her. Uvidíme, co se vyvrbí ze Steamu. Ideální stav je mít takový místo, kde budou moci tvůrci za vynaložení malejch nákladů nabízet svý dílo zakáznikům, aniž by byli vomezovaný tlakem vydavatele, zákonů a různejch ratingů. Aby existovalo místo, kde banda talentovanejch lidí může nabízet mrazivě drsný hry zanechávající v člověku skutečně hlubokej dojem, ne však kvůli nějaký samoúčelný brutalitě. Mechanickej pomeranč, Olověná vesta, Smrt je mým řemeslem, anyone? Kolik her může na člověka zapůsobit podobně? Vodpověď radši vědět nechci. A pak se nedivte, že je na hry vobčas pořád ještě pohlíženo jako na zábavu pro děti.

Celý článek...