Staré hry jsou super, starých her bychom si měli vážit. Vždycky přece vzpomínáme na to, jak to bylo tehdy lepší, jak byly hry zábavnější, obtížnější, jaká to byla výzva a jaký to pak byl pocit, když jsme něco dohráli. Dnes jsou hry lehké a o ničem. Je tomu ale tak? Jsou staré hry opravdu tak dobré i dnes? A nemělo by zůstat radši jen u těch vzpomínek?

Dnešní nářky hráčů na to, jak byly staré hry lepší, jsou staré, jako hry samy. Slyšíme je dnes a denně. Nelíbí se nám příliš jednoduchá obtížnost, neustálé vodění za ručičku, tutoriály, které za nás pomalu mačkají směrové klávesy a podobně. Dřív to bylo lepší, dřív to byl ten správný hardcore. Dnes to jsou blbinky pro máčky. Tohle se z různých koutů internetu ozývá pořád.

Good Old Games je ďábelsky úžasná služba. Přesně to, po čem jsem volal léta. Bohužel mě mé prvotní nadšení velmi rychle přešlo. Stáhnul jsem si odtamtud pár her, například MDK – geniální, ba skoro revoluční hra, která má úžasné audiovizuální zpracování, perfektní hudbu a super hratelnost. Takhle si hru pamatuji z dob minulých. Ale teď? Grafika otřesná, i když jakýs takýs styl tam někde v pozadí vidět je. Nepohodlné ovládání a divná hudba. Především ale naprosto šílený level design. Úrovně vůbec nedávají smysl, nemají žádné zajímavé funkční prvky a celkově jsou tak nějak ploché. A hratelnost? Darmo mluvit. Nuda, nuda, nuda.

Z GOG jsem si stáhnul ještě pár starých „pecek“, abych u všech dospěl ke stejnému názoru. Staré hry by se měly nechat starými hrami. Měli bychom si hýčkat vzpomínky a pamatovat si je jako špičkové hry – na svoji dobu. Nejsem takový blázen, abych porovnával MDK s Gears of War, ale ono se to hrálo fakt špatně a ani trochu jsem se nebavil. Proto se bojím stáhnout si Giants: Citizen Kabuto – věřím, že to je další exemplární příklad hry, která dnes už nemůže fungovat. Radši na ni budu vzpomínat jako na absolutní bombu, která mě tehdy naprosto odzbrojila (a mou dží-fórs 256 taky).

Jediné hry, na kterých si zub času vylámal zuby jsou nadčasové věci, u kterých nezáleží na technologii a hratelnost se v daném žánru až tak moc nevyvinula – strategie, adventury apod. Takový Tomb Raider Anniversary dokázal, že i starý dobrý první díl TR obstojí i po deseti letech. A nejde jen o novou grafiku, ale ten design levelů je prostě natolik promyšlený a dotažený, že je to zábava i dnes. Fungoval by i nějaký MDK Anniversary? Těžko říct, ale jestli to někdy někdo udělá, tak budu první ve frontě na stažení.

Ptám se tedy – neměli bychom nechat valnou část starých dobrých her ležet ladem? Dejme si na plochu jejich wallpaper, zavzpomínejme u soundtracku, zamáčkěneme slzu u videa, ale jen je proboha nehrajme. Zkazíme si vzpomínky a bude to otrava. Nostalgie je fajn věc, ale to je realistický pohled taky.

Celý článek...