sobota, 9. května 2009

Život

Mám takové divné dny, kdy si říkám, sakra chlape, už seš na to starej, je čas se pohnout dál. Vidim hry jako něco, co si můžu pustit na dvě hoďky do měsíce, ani ne, zahrát si třeba jednu hru do roka, a život je úplně někde jinde. Kdybych neměl určité zájmy se hrám ještě věnovat, asi bych to tak udělal. Ne s tim skončit jako s kouřením. Odvykat si, nebo hry utnout naráz. Proč? Vždyť je mám rád. Ale prvotřídní hry, co člověka skutečně zajímají, vyjdou stejně třeba tak dvě do roka, tak co se tím zabývat víc?

A pak se zamýšlím nad herní komunitou. - Mám radost, když lidi něco spojuje, zajímají se o něco, protože je to baví. Jenže svět her je stále větší virtuální realitou sám pro sebe.

A ta komunita žije z faktu, že se o hry zajímá. Už nestačí si hru zahrát a mít radost, že mě baví. Abychom v herní komunitě vynikli, musíme se stát sběrači informací, odborníky. Co támhle to studio a co tenhle vývojář, kolik se prodalo v Japonsku a USA za poslední měsíc konzolí a proč je technologie ve hře taková a to je špatné, kdežto v jiné hře je dobrá a to je lepší. Ty informace pak používáme v diskusích na herních webech, nebo blozích, z kterých herní komunita žije asi nejvíc. A aby někdo vynikl nad ostatními hráči, musí ukázat, co všechno o hrách ví a zná, a milerád pak poučí neznalé pařánky, či kiddos, jak to je, protože on je King a má pravdu.

A těmi informacemi se zabedňujeme.

Třeba má pravdu, třeba ne. Ale jděte s hlavou plnou takových zbytečností na rande a začněte holce vykládat, že Xbox360 je lepší než PS3 protože... Že na PS3 není žádné pořádné RPG. Vyjděte si někam s kamarády nehráči a bavte se s nimi o tom, co zase Molyneux kde řekl srandovního a tak že to rozhodně nemůže být, protože je to tak a tak.

Když se člověk zajímá o hudbu, o literaturu, i o film, je mu to k duhu v komunikaci s celým světem. Takový člověk může třeba jít večer i sám někam do klubu a začít se bavit s neznámým člověkem. Sleduje politické dění? Muziku? Cestuje? Stačí jen nadhodit téma a máte kamaráda na rozhovor, s kterým si povykládáte, jako byste se znali od základky. Přeháním? I takovou mám zkušenost.

Ale použijte všechny ty nasbírané informace o herním světe tam venku. My hráči se často pyšníme, jak toho hodně víme, jsme sběrači herních informací, ale neměli bychom zapomínat na život jako takový. Těžko někdy asi splyne realita s tou virtuální tak, že by i herní geekové nacházeli uznání tam, kde se lidé baví o obyčejných věcech, o umění, o lásce, o politice, počasí a třeba o všedních blbostech a drbech. A to je život.
Autor: Robotron3 v 10:24
Téma: ,

22 komentářů:

  1. Herní informace lze využít jako ty informace o hudbě, umění nebo politice podle mě dost těžko. A i když mám základní povědomí o herním dění, tak v okolí narážím na to, že nikdo vlastně neví, co je to podcast. Nebo kdo je to Peter Molyneux nebo třeba Will Wright. A to i u těch, co hry hrají hodně a pravidelně.
    OdpovědětVymazat
  2. S článkem si dovoluji velmi důrazně nesouhlasit pane Robotrone :).

    Já vím že to tak úplně nemyslíš, ale na první pohled mi z něj vyznívá heslo "hardcore hráči jsou asociálové a hry jim jsou k ničemu".

    Mnohokrát jsem se s herně nepolíbenými lidmi velmi dobře a do hloubky pobavil a využil jsem k tomu fakta z her a herního byznysu. A hodněkrát jsem se právě díky znalostem z her a herního průmysl chytl v rozhovoru, který se zpočátku vyvíjel cestou do španělské vesnice.

    Naopak bych řekl, že mně osobně hry (nebo spíš zájem o herní byznys jako takový) v komunikaci občas pomáhají.

    Právě mě spíš překvapuje, kolik mladých kluků hry nehraje, nebo se o ně vůbec nezajímá. Pak ale dokáže překvapit nějaká holčina, se kterou si povídám pracovně a z ní pak vypadne, že s přítelem nadšeně hraje Diablo nebo WoWko a The Sims považuje za hroznou blbost.

    Takže neházet všechno do jednoho pytle, děkuji :)
    OdpovědětVymazat
  3. Proc tolik melancholicky vyzneni clanku, proc tohle resit? Ba co melancholicky, depresivni! Protoze jestli je zivot krafani nad vsednima pitominama, tak je skoro lepsi se jit rychle zastrelit .)
    Bud te neco bavi a zajima, a tak se tomu venujes, nebo se venujes necemu jinymu. Proc resit co na to ostatni, na to je zivot moc kratkej.. To je zivot. Delat to, co ma pro tebe smysl.
    OdpovědětVymazat
  4. Svůj ke svému, nemusim vyjít s každym. Svět není složený s renesančních všeumělů na jedné straně a hardcore hráčů na straně druhé. Většina z nás má nějakou úchylku. Těžko se s nezainteresovanym člověkem bavit o výrocích Petera Molyneux, ovšem stejně blbě si průměrnej člověk s průměrnym přehledem pokecá s milovníkem výtvarnýho umění. Stejně tak si já, rocker, asi nepokecám s hip-(hap-)hoperem, a to se dokonce oba budeme pohybovat ve stejný sféře kultury.

    A je mi docela šumák, že si nepokecám s fandou Davida Lynche, když já jsem horko těžko přechroustal Twin Peaks, po jehož shlédnutí následoval studenej obklad na hlavu. Někdo mi bude básnit o Kameňáku? To mu podám ten obklad a radši rychle zmizim.

    Život přece neni o schopnosti poplkat s kymkoliv o čemkoliv, ale v ideálnim případě o tom dělat, co tě baví. A když jsou to zrovna hry? No pořád lepší, než kdyby to byl sběr zaječích bobků! :)

    A nepřebírej v návalu deprese a bilancování stereotypy o asociálních, páchnoucích, uhrovatých a sociálně negramotných geecích od počítačů. Všichni přece víme, že pravda je trochu jinde :) Stačí se podívat na KK - nikdo z Vás by neuměl dát dohromady článek, kdyby JENOM vysedával u her. On totiž nikdo nevysedává JENOM u her.
    OdpovědětVymazat
  6. Je fakt, že by měl člověk mít jistý všeobecný přehled o světě... Ale proč bych se měl chtít bavit s nějakým člověkem o něčem, co mě vůbec nezajímá? To postrádá smysl... Přátelé jsou o stejných nebo podobných zájmech, nikoliv o rozdílných. Nemůžu kamarádit s někým, kdo je každý den v hospodě a umí se bavit jen o pivu, když já do hospody chodím jen občas, jako se nemůžu bavit s někým, kdo má všechny stěny ověšené abstraktními obrazy a neumí se bavit o ničem jiném... Tak to je a tak to bude :-)

    Připadá mi to, jak když se Robotron vrátil z neúspěšného rande, kde se s osobou jemu velmi sympatickou neměl o čem bavit, a tak se potřeboval vyplakat. Ale o tom je život :-) S některými lidmi si nemáme prostě co říct a s jinými si můžeme povídat třeba celé dny...

    Znám osobu, se kterou nemám společný zájmy, ale můžu si s ní povídat hodiny... A znám osobu, se kterou společný zájmy mám a přesto si s ní nevydržím povídat v kuse ani půl hodiny v autobuse. Obě jsou opačného pohlaví a obě jsou mi sympatické...
    OdpovědětVymazat
  7. Tak to rozhodne neni ten podnet. Hry jsou v mych zajmech spis na podradnejsim miste. Na prvnim je literatura a hudba. Popravde, holku, co by se zajimala o hry, s takovou jsem se jeste nesetkal. Minimalne jednou dvakrat, jsem se jedne zeptal, jestli by se chytla neco o hrach, ale kdyz jsem videl ten tezky nezajem, skoro az opovrzeni, tak sem toho rychle nechal a bavil se s ni o necem jinem. Ten clanek nevznikl z toho, ze ja bych mel problem, ze se me zajmy primarne soustreduji na hry, prave naopak.
    OdpovědětVymazat
  8. To ale nebyla pointa toho mého příspěvku :-) Pointa je v tom, že je úplně jedno, čím se kdo zabývá ve volném čase. Záleží spíš na povaze té osoby - s fanatikem do čehokoliv se prostě dokáže bavit jen jiný fanatik ze stejného oboru :-) Zato dva lidi se slušným všeobecným přehledem se dokážou bavit o čemkoliv kdykoliv, ale musí chtít...
    OdpovědětVymazat
  9. Ty taky ale uplne nemluvis o pointe meho clanku, tak proc bych nemohl odbehnout od pointy prispevku? :) Pointa clanku byla hlavne v tom, ze, co mam dojem z dnesnich diskusi, hraci strasne moc berou vazne informace, o hrach, o vyvojarich, o tom, ceho se kolik prodalo, atd., tedy informace, ktere vubec k nicemu nejsou. Herni weby tomuhle napomahaji. Kazdy den se objevi spousta novinek, ktere mohou byt dejme tomu okolo her zajimave, ale zase, ti, co to sleduji, argumentuji v diskusich, ze to a to, bla bla bla, skoro tim ziji, tak to sou uplny nesmysly, k nicemu to neni. Nikde ty informace nevyuziji, jenom v tech diskusich, kdyz chce jeden hrac tem ostatnim ukazat, jak je extremista, a ze on vsechno vi lip nez ti ostatni - ztrata casu. Ale koho zajima, kolik se prodalo her, konzoli? Kde na jaky konzoli jsou lepsi hry? Atd? To ani u toho filmu, hudby neni, ze by se takhle lidi bavili, to je jen u her, a spousta hracu si pak mysli, ze vedet tyhle hlouposti je spravny, protoze se pak zajimaji o hry hloubeji? Ale to je blbost, protoze ty informace jsou uplne k nicemu. To byla pointa :)
    OdpovědětVymazat
  10. Ale to byla vlastne moje chyba. Protoze ja jsem nejdrive chtel tomu clanku dat titulek Sberaci hernich informaci. Jenze pak sem nasel takovej obrazek, ke kterymu se mi libilo dat titulek Zivot :). A ono to pak vypada, ze mi slo o to, aby se kdokoli mohl bavit s kymkoli. Ne, me slo v prvni rade poukazat na to, co sem popsal v predchozim prispevku.
    OdpovědětVymazat
  11. A jeste je to moje chyba, kdyz sem si to po sobe ted precet, ze skoro v takovejch clancich neuvazuju, ze to taky nekdo bude cist. Takze napisu jen to, co se mi honi hlavou a ono to pak nema tu souvislost, jednotnou myslenku. S tim se bude muset neco udelat. Minimalne na to priste myslet.
    OdpovědětVymazat
  12. No jo, ale kdyz to lidi bavi takhle sbirat informace, tak to prece jenom tak uplne k nicemu nebude, uz jenom proto, ze je to bavi .)
    I kdyz nam to muze pripadat jako kokotina.
    Nakonec, vo vsem se da s trochou snahy rict, ze to je k nicemu .)
    OdpovědětVymazat
  13. No tak vo vsem asi ne. Bavi nebavi, kdyz ale pak mas hlavu zabednenou hloupostma, uz ti nezbude misto na ty dulezity veci. To by ti rek i Sherlock Holmes :)
    OdpovědětVymazat
  14. A ja Sherlockovi rikam, ze vsechno je relativni ,) takova krasna ultimatni hlaska
    OdpovědětVymazat
  15. Robotron: A proc ti vadi ten sber hernich informaci ? Kazda generace ma svoje. My jsme se donekonecna valeli ve Score a Excalibrech a dneska si to jedou proste jinak.
    OdpovědětVymazat
  16. Vadi je silny slovo, ale pripada mi to omezujici. Je fakt, ze kdyz to vezmeme, ze kazda generace ma svoje, tak kazda generace v tom veku dela prave veci, co jsou uplne neuzitecny nicemu, Punk, Generace-X, Emo, jenze to ma spon nakej styl, kulturu zmaru, treba odporu, kterou prochazi asi kazdej v dospivani, jenze tohle v tech hrach mi prijde pro nic za nic. Proti cemu? Za co? Aspon kdyby se z toho udelalo nejaky hnuti, nebo tak neco :)
    OdpovědětVymazat
  17. ¨mam dojem z dnesnich diskusi, hraci strasne moc berou vazne informace, o hrach, o vyvojarich, o tom, ceho se kolik prodalo, atd., tedy informace, ktere vubec k nicemu nejsou.¨

    A právě proto by mi vyhovoval časopis, který se v tom informačním bordelu vyzná. Ale bohužel mi přijde, že žádný z našich herních časopisů to neumí, vyextrahovat jen a pouze ty důležité informace.
    OdpovědětVymazat
  18. Proc k cemu, proc za co? Nemuze proste clovek delat jenom to, co ho bavi, aniz by to muselo mit nejakej ucel? A kdo vlastne urcuje, co ma cenu a co nema, co je uzitecny a co neni? Nemusime hledat vsude smysl, ucel.. a prejme jim tu bezstarostnost .)
    (jinak bychom mohli zjistit, ze 90% veci co v zivote delame nema smysl (pri predpokladu, ze vesmir expanduje a zanikne tepelnou smrti zivot postrada obecnej smysl uplne))
    Kdyz melancholii, tak poradnou, no ne? .)
    OdpovědětVymazat
  19. robotron: Aha :-) Tak to se omlouvám :-)

    Něco ze života :-) Když jsem se o hry tak před třemi čtyřmi roky opravdu zajímal, kupoval jsem a četl všechny časáky, co u nás tenkrát vycházely. Zajímal jsem se i o hardware a stíhal jsem k tomu i školy (nejdřív střední, která byla úplně mimo obor a pak vyšší odbornou, která byla skoro v oboru) :-)
    Od tý doby, co chodím do práce, nemám na nějaký zájem o hry čas - informace z práce postupně nahrazují informace o hrách a hardwaru...

    Když jsem byl malej, měl jsem neskutečné znalosti o přírodě a zeměpisu. Teď už bych je z hloubi mozku asi nevydoloval.

    Takže bych neřekl, že sběr informací o jedné oblasti člověka nějak výrazně omezuje. Zase záleží na člověku, jestli bude shromažďovat vědomosti i z jiných oborů a nebo se bude specializovat čistě na jednu věc :-)

    Shrnuto: Nevidím na tom nic špatného... Lidi s přehledem v oblasti her jsou taky potřeba - třeba jako redaktoři magazínů...
    OdpovědětVymazat
  20. Robotron mi niekedy, niektorymi nazormi pripomina...takeho 60tnika. Uz ma doma rakvu, ale este sa do nej nechysta. Vsetko sa mu zda byt divne, zvlastne, skoro s nicim nie je spokojny. A ta dnesna mladez... ;)
    OdpovědětVymazat
  21. Staci jenom nejit s davem. A 60tnika? To je poklona. Tech zkusenosti..., ktery jeste nemam. Toho si mame vazit, ne se posmivat ;) Navic pro me je ten herni svet, at si o tom kdo chce co chce mysli, jinej svet, do kteryho sestupuju po debatach o literature a poezii. A to sou kontrasty, clovek se nemuze prepinat na jedno, nebo druhe, na vsechno se musi divat jednema ocima, vlastnima.
    OdpovědětVymazat
  22. Já se s lidmi snažím bavit o tom, co zajímá je, ne co zajímá mě :-) Ale uznávám, že dneska tenhle styl už moc nefrčí. A pokud o daném tématu nic nevím, snažím se aspoň se zájmem poslouchat (hlavně ženy to ocení) :-)
    OdpovědětVymazat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)